Děti našli opuštěného psa a mysleli si, že se toulá na zahradě zhruba týden. Když zavolali strážníky, bylo jasné, že to rozhodně není pouze jeden týden, ale mnohem delší doba. Takto někdo dokázal svého psa týrat

Na dětech je zajímavé, že ještě nemají zcela dokonalou představu o tom, jak vše funguje a jak to ve světě chodí. Je to i tento případ, kdy objevili psa, o kterém si mysleli, že je sám už zhruba týden. Rozhodli se proto zavolat policii, aby přijela a aby pejskovi pomohla. To udělali velmi dobře, ale s jednou chybou. Řekli, že je pes opuštěný asi týden. Když policie přijela, tak bylo jasné, že je tomu zcela jinak. Rozhodně se nejedná o týden, ale o dobu podstatně delší.

Otřesný případ toho, jak se lidé ke svým mazlíčkům chovají

To, co se stalo tomuto pejskovi, to skutečně nemá obdoby. Byl běžným domácím mazlíčkem jedné rodiny. Ta se ale jednoho dne rozhodla, že se přestěhuje jinam. A tak si sbalili všechny věci a ze svého domu odjeli. Něco tam ale nechali. A to právě jejich psa, kterého už nechtěli. Ten tak byl sám na celé zahradě a do domu nemohl. Byl zcela bez potravin a také zcela bez vody. Když strážník viděl jeho stav, bylo jasné že musí velmi rychle jednat, jelikož tomuto psovi může skutečně hrozit i smrt.

Musel ihned k veterináři

Děti si mysleli, že pes je na dvorku zhruba jenom týden a tuto informaci nahlásili i na policii. Když ale strážník viděl, v jakém stavu daný pes je, bylo více než jasné, že je zde podstatně delší dobu. Proto musel ihned k veterináři. Zároveň policisté oslovili skupinu na ochranu zvířat, aby celý tento případ zadokumentovala a také aby zajistila, že pes bude mít jak vhodnou péči, tak že se mu v budoucnu najde jeho nový majitel.

Čtěte také: Když už nevím, co rodině navařit na oběd, vždy upeču tyto karbanátky. Když se je naučíte, už je nikdy nebudete připravovat jinak!

Jeho stav byl hrozný

Každý, kdo daného psa viděl, ho pochopitelně litoval. Nedivíme se, protože jeho stav byl opravdu žalostný. Byl velmi pohublý a dá se říci, že byl doslova jako kost a kůže. Neměl žádné svaly, jenom kůži skrz kterou prosvítaly kosti. Také byl velmi hladový a pochopitelně i dehydrovaný. Bylo nutné zajistit mu pořádnou zdravotní péči, aby vůbec přežil.

Postupně se začínal zlepšovat

K čemu vše dále vedlo? Pod dohledem lékaře a také u samotné organizace na ochranu zvířat se mu vedlo mnohem lépe. Bylo vidět, jak opět nabírá svalovou hmotu, bylo vidět že vypadá tak jak by měl, stejně jako bylo vidět i to, že se mu vrací radost ze života. Rád běhal, rád si hrál a samozřejmě se i rád mazlil se svými novými majiteli v podobě lidí z organizace. Netrvalo dlouho a pes byl adoptovaný do rodiny, která má s tímto plemenem zkušenosti a ví, jak na to. Příběh tak má dobrý konec a psovi se daří lépe, než kdy jindy.