Máte strach z rakoviny? Sice oprávněně, ale mnohem větší byste měli mít z rezistentních bakterií, které odolávají antibiotikům. Podle aktuálního průzkumu bude svět čelit v důsledku rychlého šíření bakterií a chorob rezistentních na antibiotika v následujících letech velmi dramatickým zdravotním důsledkům, které způsobí kolem roku 2050 smrt až 10 milionů lidí ročně. Nemoc, kterou dnes považujeme v Evropě za takřka vymýcenou, opět nabude na síle. Tuberkulóza bude opět hrozbou, stejně jako malárie, salmonela nebo E.coli.

Mutace i oslabený imunitní systém

Každoročně si vyžádají choroby a infekce rezistentní na léčiva po světě 700 000 lidských životů, z toho 25 000 v rámci Evropské unie. Vlivem antimikrobiální rezistence se tento počet podle odborné studie Rand Europe Research Institute a společnosti KPMG zvýší během 30 let až na celkových 10 milionů. Jak je to možné? Na vině jsou nejen mutace, ale také dlouhodobé oslabení imunitního systému. Největším problémem je však systematické nadužívání antibiotik a antivirotik. Bakterie si odolnost na tyto prostředky sice budují přirozeně, bohužel v posledních letech se ale odolnost neúměrně zvyšuje.

Smrt v důsledku zápalu plic i při rutinních operacích

Návrat do časů před antibiotiky, i tak se dá charakterizovat plíživý problém, kterému čelíme. Zápal plic, ale i rutinní operace by mohly mít fatální následky. Léčba potlačující imunitní systém nebo chemoterapie by nemusely být za těchto podmínek ani možné. Navíc by boj proti bakteriím odolným vůči antibiotikům neúměrně zatížil státní rozpočty, protože je nutné počítat se stovkami miliard dolarů. Ale jak najít efektivní řešení tohoto celosvětového problému?

Čtěte také: Instantním nudlovým polévkám se raději obloukem vyhněte

Investice do vývoje nových látek

Laura Piddocková, profesorka mikrobiologie na University of Birmingham, vidí východisko ve vývoji nových látek, které by dokázaly vyhledat slabé stránky odolných bakterií a  zlikvidovat je za použití cílených antibiotik. Současně musí dojít k omezení nadužívání antibiotik nejen u lidí, ale také v chovech hospodářských zvířat, kde by se mělo omezit plošné podávání dotyčných léků. Jedná se o změnu celého systému, který umožňuje nadužívání, ale také uvolňování antimikrobiálních látek do přírody. Navíc je nutné získat dostatek investorů ochotných do tohoto vývoje investovat.