David Hampl
7 června, 2019

Na své prarodiče má většina z nás velmi kladné vzpomínky. Babičky byli mnohem benevolentnější než maminky, a právě proto byly prázdniny u nich tak zábavné! Někdy se ale stane, že babičky musí plnit roli rodiče. Tak tomu bylo i v našem příběhu. Když byl nyní již mladý muž z příběhu dítětem, pečovala o něj babička. Nyní je tomu bohužel naopak. Vnuk musí pečovat o svou babičku, která má Alzheimera.

Zákeřná Alzheimerova choroba

Tato choroba je formou demence, která byla ke svému objevení Aloisem Alzheimerem v roce 1907 považována za vzácnou. Dnes už se ale jedná o poměrně častou formu demence zejména u starších lidí (výjimkou ale nejsou i čtyřicátníci) – v Evropě má Alzehimerovu chorobu okolo sedmi milionů lidí. Jedná se o poškození mozku, díky kterému dochází k poklesu kognitivních funkcí:

  • myšlení,
  • paměti,
  • úsudku.

Poté, co se Alzheimerova choroba rozjede, je nemocný odkázán na péči druhého člověka. V takovém případě můžete nemocnou osobu svěřit do pečovatelského domu, nebo se pokusit postarat se sami.

Každodenní péče o babičku

Jarryd Stoneman je mladý muž, který své babičce její péči nezapomněl a oplácí jí ji. Dělá to s láskou a porozuměním. Babička už je velmi stará, navíc nemocná, takže to jistě není nic příjemného. Protože ráda poslouchá rádio, chlapec jí každé ráno naladí její oblíbenou stanici a společně poslouchají písničky. Jednoho dne se ale Jarryd rozhodnul, že udělají trochu něco víc.

Tanec místo ranní rozcvičky

Vyzval svou babičku k tanci. Po několika sekundách se na tváři babičky, která tancovala v náručí svého vnuka, objevil široký úsměv. Oba dva se na sebe usmívali a bylo znát, že mezi sebou mají velice pěkný vztah. Inspirujte se také vy tímto příběhem a važte si svých prarodičů – ať už jsou nemocní nebo zdraví, rozhodně si to zaslouží!

https://www.facebook.com/jarryd.stoneman/videos/1050698954988809/

Sdílejte článek