České zásobníky plynu jsou aktuálně naplněné jen ze 70 %, tedy o plných 14 procentních bodů méně než ve stejnou dobu loni. A nejde jen o tuzemský problém – celá Evropa vstupuje do topné sezóny s nejnižšími zásobami za posledních třináct let. Pro domácnosti to má jediný přímý důsledek: platby za energie půjdou nahoru.
Zásoby by při tuhé zimě vydržely jen dva měsíce
Od 22. října české zásobníky ubývají rychleji, než se plní. Spotřeba s nástupem chladnějšího počasí překonala přítok nové suroviny, a trend pokračuje. Kdyby dnes veškeré dodávky do Česka ustaly, vystačily by stávající zásoby přibližně do začátku dubna.
Jenže to je optimistický scénář. Při průměrné roční spotřebě by zásoby pokryly zhruba čtyři měsíce – při vysoké zimní spotřebě, jakou přináší skutečná zima, by se mohly vyčerpat během dvou měsíců. Právě proto analytici shodně upozorňují, že plyn bude nutné dokupovat po celou topnou sezónu.
Proč jsou zásoby tak nízké
Za pomalejším plněním zásobníků stojí především cena. Velkoobchodní cena zemního plynu je nyní přibližně třikrát vyšší než na začátku letošního roku. Letní měsíce, kdy se zásoby tradičně doplňují levněji, letos nepřinesly obvyklý pokles cen – a to kvůli přetrvávajícímu konfliktu na Blízkém východě, který omezil část dodávek.
„Fyzicky je plynu pořád dost, ale je pekelně drahý a opravdu už můžeme hovořit o krizových hodnotách,“ říká Jiří Gavor, ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií. Dodává, že dokud se situace na Blízkém východě neurovná, bude celý svět – Evropu nevyjímaje – sužovat vysoká cena suroviny.
Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky situaci shrnuje ještě konkrétněji: nakupovat bude muset Evropa i Asie zároveň, a to po celou topnou sezónu. Právě konkurence dvou velkých odběratelů na světovém trhu tlačí ceny nahoru.
Na tom nejsme sami – stejný problém mají i sousedé
Nízké zásoby trápí i Německo a Slovensko, tedy dva naše bezprostřední sousedy. Analytik trhu s energiemi Lukáš Kaňok ze společnosti Kalkulátor.cz upozorňuje na závažný scénář: pokud by letošní zima byla stejně náročná jako ta loňská a zároveň by došlo k jakémukoli poškození infrastruktury, Německo by mohlo čelit akutnímu nedostatku plynu. To by se samozřejmě dotklo i dodávek do Česka.
Třetina plynu proudí do Česka potrubím z Norska, zbývající část přichází v podobě zkapalněného zemního plynu tankery ze Spojených států. Diverzifikace dodávek funguje, cenové riziko ale přetrvává.
Co to udělá s vaším účtem za energie
Odpověď na tuto otázku dala už konkrétní čísla: dva dodavatelé energií oznámili 16. listopadu zdražení elektřiny i plynu pro domácnosti. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) ve vysílání Televizních novin přiznal, že výsledek globálního boje o plyn se promítne přímo do cen pro zákazníky.
„V tuto chvíli se nehraje o množství plynu, ale o jeho cenu. Vítězí ten, kdo lépe a chytřeji nakupuje. A pak se to celé překlopí do cen pro zákazníky – to je teď to nejdůležitější,“ řekl Havlíček. Zároveň připustil, že vláda má připravené zastropování cen energií pro případ, že by se vyšplhaly nad únosnou mez nebo přesáhly hladiny v okolních zemích.
Co mohou domácnosti udělat teď
Odborníci doporučují zaměřit se na to, co je v dosahu každé domácnosti: zkontrolovat těsnost oken, odvzdušnit radiátory před topnou sezónou a zvážit, zda stávající smlouva s dodavatelem nabízí rozumné podmínky, nebo zda se vyplatí přejít na jiný tarif. Každá uspořená kilowatthodina je při trojnásobné velkoobchodní ceně výrazně cennější než dřív.
Dlouhodobě pak analytici upozorňují na nutnost rozvíjet alternativní zdroje energie – například větrné elektrárny – aby Česko nebylo tak citlivé na výkyvy světových cen zemního plynu. To je ale otázka let, nikoli měsíců. Tuto zimu se domácnosti spoléhají na to, jak se vládě a dodavatelům podaří nakupovat na přehřátém trhu.
Zdroj: tn.nova.cz









