Horší majitele psů jenom těžko najdete. Tito ukázali, jak mohou být ke svému zvířecímu členu rodiny bezohlední. Co udělali? Odstěhovali se z domu a psa u něho dále nechali! Fenka tak každý den čekala u dveří, i když uvnitř už nikdo nebyl

Někteří lidé myslí jen sami na sebe. Naštěstí mezi námi existují tací, kteří rádi pomáhají druhým a to nezištně. Tento příběh je o lidské krutosti, ale také o kráse lidí, kteří dovedou pomáhat. Začalo to tím, že v jednom domě na Kostarice bydlela rodina, která měla doma psa, respektive fenku. Problém nastal v okamžiku, kdy se rodina rozhodla, že se přestěhuje.

Problém jménem pes

Jejich sousedka ráda pomáhala zvířatům a nebyla líná si všímat okolního světa. Jednoho dne viděla naproti před domem sedět psa, který především vypadal velmi smutně. Pejska tak šla žena zkontrolovat a zjistila, že majitelé domu i psa se odstěhovali. To však není všechno. Fenka byla březí a tak hned bylo jasné, proč si ji její majitelé nevzali sebou. Byla by to pro ně přílišná zátěž. Žena udělala dva důležité kroky.

  • Spojila se s útulkem pro psy
  • Kontaktovala lidského pěstouna

Jak to všechno pokračovalo? Žena, která fenku našla, spolupracovala také s útulkem pro psy, který zkontaktovala i v tomto případě. Stejně tak si vzpomněla na pána, který s nimi dlouhou dobu spolupracuje a funguje jako takový pěstoun. Má vždy u sebe nalezená zvířata na přechodnou dobu. Žena hlavně potřebovala najít rychlé řešení, což se jí podařilo i v tomto případě.

Čtěte také: Narůstající hvězda Jitka Čvančarová: Nezvyklá upřímnost na Karlovovarském filmovém festivalu

Dohromady 7 krásných štěňat

Poté, co fence připravili zázemí pro porod, fenka byla spokojená a celkem porodila 7 štěňátek. Bylo vidět, že jí její děti nejsou lhostejná a krásně se o ně starala. Všechno tedy dobře dopadlo, nicméně chování majitelů bylo neskutečně kruté. Každý, kdo má zvíře by si měl uvědomit, že i zvíře má své pocity a prožívá nejrůznější emoce. Jediný rozdíl je v tom, že zvířata neumí mluvit. To ale neznamená, že bychom se nad nimi měli povyšovat a považovat je za věc.

Psi umí i brečet

Každý, kdo takto zachází se zvířetem, by si měl uvědomit, že zvíře sice neumí mluvit, ale život prožívá stejně jako my. Dokonce projevuje nejrůznější emoce, jako je vztek, radost nebo smutek. Pokud máte v sobě alespoň trochu empatie, uvědomte, jak by asi bylo vám, kdyby vás někdo vystrčil na mráz, nebo vám někdo sebral děti tak, jako fenám lidé berou štěňata, například proto, aby je utopili. Psi toto velmi silně prožívají. V podstatě i pes umí mluvit, jen svým jazykem, stejně jako my. Případů, kdy jsou zvířata týrána, je poměrně hodně, ale nejde jen o psy, ale také koně a jiná hospodářská zvířata. Dříve se tyto zvířata uměla postarat sama o sebe, ale nyní jsou závislí na nás a to především lidským činem. Proto je potřeba s o ně nyní postarat. Nebuďte tedy lhostejní a važte si toho, že vám váš domácí mazlíček ukazuje svoji náklonnost tím, že na vás skáče a podobně. V případě lidí se chování naučíme od rodičů, a v případě psů nikoliv, jelikož od rodičů odtrhneme, proto je chování musíme naučit my.