Je koronavirus jenom začátek? Experti našli v tajícím ledovci více než 33 neznámých virů, které mohou naši populaci ohrožovat ještě více, než současná epidemie

Nejstarší ledovec světa. To je Guliya ležící na tibetské náhorní plošině. Kvůli globálnímu oteplování tento prastarý kolos začíná roztávat, což s sebou přináší nečekané nebezpečí. Vědci při zkoumání štěpů z ledovce objevili přes tři desítky zmražených, dosud neznámých virů, které čekají, až je teplé počasí osvobodí a ony se rozlétnou do všech stran. Budou umírat lidé?

Neznámé viry z prehistorie

Koronavirová epidemie pěkně potrápila celý svět a vyvolala vlnu paniky. Co se ale stane, když se do vzduchu uvolní hned třicítka dosud nevídaných prastarých druhů virů, kteří na svou příležitost čekají tisíce let zamrazení v ledu?

Mezinárodní americko-čínský vědecký tým při zkoumání štěpů z ledovce Guliya použilo novou metodu, která pomáhá zamezit kontaminaci vzorků mikroby z ovzduší. A nestačili se divit. Ve zkoumaných vzorcích našli 33 uložených zmražených mikroorganismů, z nichž 28 ještě nikdy neviděli.

Čtěte také: Jen jeden pohár toho nápoje před spaním spálí tuk na břichu jako divý ! ! !

Virový archiv Země

Vědci v laboratořích zkoumají vzorky ledovce odebrané už mezi lety 1992 a 2015, nicméně od té doby nebyla dosud přijata žádná opatření k zamezení mikrobiální kontaminaci během manipulace s nimi. Nebyli by to však správní vědci, aby si neporadili. Vymysleli způsob, jak se přeci jen k čistým vzorkům z ledovce dostat, a to tak, že se znečištěného povrchu ledovcových štěpů prostě zbavili a zbytek ještě otřeli ethanolem.

Poté objevili malé prehistorické virové muzeum. Tibetské štěpy obsahovaly dvě vrstvy z pravděpodobně naprosto odlišných klimatických podmínek z historie Zeměkoule. V těchto dvou vrstvách objevili tři desítky virů, které se vzájemně výrazně lišily podle toho, ve které z vrstev byly uloženy. Jsou to vlastně takové virové archivy naší planety.

Díky vědcům máme náskok

Tání ledovců by mohlo znamenat dvojí nebezpečí. Jedno pro vědce a jedno pro lidstvo. Během změny skupenství vody by mohl být tento mikrobiální archiv narušen, prastaré viry by mohly nadobro zmizet a vědci už by se o nich nemohli nic dozvědět. Druhé riziko je ale zlověstnější. Mikrobiální život často v extrémně nízkých teplotách přežívá a při zahřátí se opět aktivuje.

To by se mohlo stát i s těmito neznámými živými fosiliemi, které by se mohly uvolnit do ovzduší a nekontrolovatelně se rozletět do všech světových stran. Vzhledem k tomu, že ledovec leží na nejlidnatějším kontinentu světa, netrvalo by to dlouho a vypukly by další vlny pandemií, proti kterým je ta současná jen plácnutím do vody.

Máme však malou jiskřičku naděje. Díky tomu, že vědci objevili tyto mikroby zavčasu ještě ve zmražené fázi, mohou je v laboratorních podmínkách zkoumat a vyvinout protilátky dřív, než se rozšíří v populaci.