Křesťanství má mnoho důležitých svátků, které připomínají život Ježíše. Například Velikonoce nebo Vánoce jsou všeobecně mezi lidmi známé a jejich zvyky dodržované. Existují však i takové svátky, které jsou z církevního pohledu pro křesťany neméně významné a vy o nich možná nemáte ani tušení. Pojďme se tedy nyní seznámit se svátkem Zvěstování, o kterém jste nejspíš dodnes neslyšeli a povědět si, co je pro něj typické, protože jej věřící řadí mezi dvanáct nejvýznamnějších událostí během roku.
Historie svátku
Den Zvěstování je jedním z nejstarších a nejdéle slavených křesťanských svátků vůbec. Jeho tradice byla dle záznamů dodržována již ve 4. století, ale obraz Zvěstování v Priscilliných katakombách v Římě pochází již z 2. století. Když se podíváme pak ještě hlouběji do dávné historie, o svátku Zvěstování se zmiňuje už toledský směn konaný roku 656 a trullský sněm, jež proběhl v roce 692, který praví, že je tato událost slavena „v době velkého postu“.
Název a datum svátku
Mezi nejméně známé a přesto nábožensky významné události patří právě „Zvěstování přesvaté bohorodice“ – tak zní přesný tropar ke svátku, který je slaven převážně v pravoslavné církvi a to 25. března starého kalendáře a podle současného gregoriánského pak 7. dubna. V českých zemích je den Zvěstování, latinsky pojmenovaný „Sollémnitas Annuntiatiónis Dómini“, známý pod řadou dalších jiných názvů:
- Zvěstování Panně Marii
- Zvěstování Páně
- A také původní Zvěstování přesvaté bohorodice
Když se podíváme na význam slova, již od počátku je jasně daný. Dříve se používalo pro událost označení „Početí Krista“, „Zvěstování o Kristu“ nebo „Počátek vykoupení“. Také řecký název „euangelismos“ i církevněslovanský název „blagověščenije“ se překládá jako „dobrá zpráva“. To se samozřejmě vztahuje k vtělení božího syna a radostné události, kterou to předznamenávalo.
Příběh svátku
V den Zvěstování si připomínáme biblický příběh, kdy se Panně Marii zjevil archanděl Gabriel a oznámil jí novinu, že počne dítě – syna božího. Pravil jí: „Neboj se, Maria, neboť jsi nalezla milost u Boha. Počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Bude veliký a bude nazván Synem Nejvyššího.“ Marie byla zpočátku zmatená, ale anděl jí vysvětlil sestoupení Svatého ducha, načež ona odpověděla „Jsem služebnice Páně, ať se mi stane podle tvého slova!“ Církevně se tak slaví svátek vtělení páně 9 měsíců před Vánocemi jakožto před narozením Ježíše.
Činnosti pro tento den
V tento den je třeba se zasvětit duchovním a ne světským záležitostem – stejně jako kdysi Panna Marie. Prožijte ho tiše a věnujte se modlitbám. Dle tradic se ihned ráno chodí do kostela na lačno, kde každý pojí hostii a pokropí se svěcenou vodou. Pro ty, kteří z jakéhokoliv důvodu nemohou kostel navštívit, je možnost se pomodlit doma k Panně Marii. V průběhu dne by měl být pak člověk doma, nechodit na návštěvy a nevynášet žádné předměty ven ze svého obydlí. To přináší neštěstí. Také by se měl člověk zdržet veškeré fyzické práce od úklidu až po řemeslo; dokonce je zvykem, že navaření oběda a večeře probíhá již předchozí den.
Další tradice
Svátek Zvěstování je opředený řadou dalších pověr, zvyků a symbolů. Mezi nejznámější patří, že by si tento den dívky neměly česat a splétat vlasy, aby nepřišly o svou krásu. Svátek je oslavou nejen početí v lidském slova smyslu, ale i v přírodě. Měli byste proto mít zasazenou zelenou rostlinu, která vám doma vzešla od semínka. Mezi tradiční symboly této významné křesťanské události patří:
- Zeleň
- Bílé holubice
- Lilie
Pranostiky o počasí
Na základě počasí v den Zvěstování se také často předpovídal meteorologický vývoj pro další období. Pokud je zima, přetrvá chlad až do května. Teplá noc značí naopak brzký příchod jara, jasné ráno plodný a úspěšný rok a déšť zase suché léto. Pokud se na den Zvěstování stále nevrátily vlaštovky, bude celé jaro studené a počasí nepřejícné.
