Když čtrnáctiletá slečna bez rukou vstoupila na jeviště, porotci byli zmatení. Ale po chvíli jim z očí tekly slzy

Život umí být opravdu krutý k lidským životům. Mnohdy už hezky od začátku a někdy během života se nám může stát něco, co nám změní celý náš život. Například přijdeme o blízkého člověka nebo následkem nějaké nemoci, zranění či nehody přijdeme třeba o část těla. I tak bychom se však neměli vzdávat a měli bychom jít v životě dále. Všechno jsou to jenom lekce, které musíme absolvovat, abychom byli silnější a lépe se nám dařilo. Když se ovšem něco takového stane dětem, je to opravdu síla. Nikdo přece nechce vidět smutné dítě. Tato holčička je ovšem velmi silná, protože navzdory jejímu handicapu zvládla něco, na co by si netroufli ani zdraví lidé. Poroto z ní byla absolutně paf.

Bez horních končetin

Tato mladá dívka, Lorelai Mosnegutu, zažila v životě okamžiky, které by si mnoho lidí ani nedokázalo představit. Narodila se v Rumunsku a bohužel v jejím případě k ní nebyl osud moc hodný. Narodila se se závažnými fyzickými deformacemi, které by si rozhodně nikdo nepřál. Navíc její maminka velmi brzy umřela, a tak holčička zůstala na světě téměř sama.

Nevzdala se

Naštěstí disponovala velkou inteligencí, která ji táhla dál a dál a nevzdávala se. Její silné odhodlání ji pomohlo se vyvinou v osobu, kterou je dnes. I přes to, že nemá horní končetiny, podařilo se jí předvést mimořádné schopnosti. Měla možnost vystoupit v talentové soutěži „Got Talent“, která v Rumunsku probíhala. Nikdo na začátku nevěřil, že by jim tato dívka mohla něco kloudného předvést, ale když začala, tak všem přítomným v sále spadla brada a porotě asi nejvíce.

Čtěte také: Přestaňte utrácet za kupovaný česnek! Zde je návod jak si ho doma vypěstovat tolik, že nebudete vědět co s ním

Talentované děvče

Měla totiž štěstí, že její adoptivní matka se postarala o to, aby se dívce nerozbily sny. Starala se o ni, jak jen mohla. Když šla dívka na základní školu, už uměla celou abecedu, takže naučit se číst a psát bylo pro ni hračkou. Projevila navíc velký zájem o poezii a doposud napsala už 10 knih. Dokonce se naučila zpívat a hrát na klavír, což s jejím handicapem nebylo asi příliš snadné. Zvládla to, a na vystoupení v soutěží všem dokázala, že všechno je možné tomu, kdo věří a chce.