David Hampl
15 února, 2019

Psi patří mezi nejoblíbenější domácí mazlíčky. Bohužel, zatímco v jedné domácnosti je pes právoplatným členem rodiny, v druhé se o pejska příliš dobře nestarají a po nějaké době přemýšlejí, jak by se ho co nejlépe „zbavili“. Jedno z nejlepších řešení v tuhle chvíli představují zvířecí útulky. V útulcích tak z nejrůznějších důvodů končí psi různých plemen i stáří, od štěňat až po starší pejsky. V České republice podle neoficiálních statistik existuje přibližně tři sta padesát zvířecích útulků. Tato skutečnost je s největší pravděpodobností také důvodem, proč je například počet toulavých psů u nás hluboko pod celoevropským průměrem.

Chvála útulkům

Naštěstí psi v útulcích nejen končí, ale nacházejí zde i svého nového a lepšího majitele. Pořízení psa z útulku s sebou přináší hned několik výhod. Především jde o cenné informace, které vám zaměstnanci útulku mohou poskytnout. V případě, že vyloženě netrváte na jednom konkrétním plemeni psa, ochotně vám doporučí to, které je nejvhodnější vzhledem k vašemu životnímu stylu a podmínkám, které pro chov čtyřnohého mazlíčka doma máte.

Psa z útulku, tedy pokud nejde o malé štěně, také už nemusíte pracně učit, jak se má ve vašem bytě chovat, například aby nedělal loužičky. Navíc psi dokáží být za svůj nový láskyplný domov neuvěřitelně vděční a i vás bude zcela jistě u srdce hřát dobrý pocit, že jste takto pomohli opuštěnému bezbrannému zvířeti, a zároveň tak alespoň částečně napravili křivdu, které se na něm dopustili předchozí majitelé. V neposlední řadě jsou všechna zvířata z útulků před svým odevzdáním novému majiteli opakovaně prohlédnuta veterinářem a očkována.

Dojemné gesto

Určitou motivací k takovému dobrému skutku pro vás může být i příběh Melany Andrewsové. Ta se po smrti svého manžela navzdory velké a skvělé rodině začala cítit trošku osamocená a zároveň chtěla pomoci někomu, kdo v životě takové štěstí neměl. Tyto důvody ji nakonec dovedly až ke dveřím místního útulku.

Největším překvapením pro zaměstnance útulku bylo, že paní Melany přišla s naprosto jednoznačným a pro někoho možná trošku zvláštním přáním. Rozhodla se totiž adoptovat toho nejstaršího a nejošklivějšího pejska, kterého v útulku měli a o kterého by nikdo jiný zcela jistě neměl sebemenší zájem. A tak ji ukázali Jakea. Starého nemocného pejska s nádorem, u kterého veterináři nebyli schopni přesně určit, kolik života mu ještě vlastně zbývá. Jake byl ale přesně to, co Melany hledala. Okamžitě si ho vzala domů, aby mu během následujících týdnů či měsíců, které mu na tomhle světě ještě zbývají, poskytla tu nejlepší možnou péči. Tento dobrý skutek ale udělal šťastným nejen Jakea, ale i Melany. Ta se díky Jakeovi necítí tak sama a on stráví své poslední chvíle obklopen její láskou a pozorností.

Sdílejte článek