Český ministr zahraničí Jan Lipavský tentokrát zabodoval přímo do politického vosího hnízda. V dnešním článku se podíváme na zákulisí údajného mírového plánu pro Ukrajinu, který podle tvrzení uniklých informací vzniká mezi USA a Ruskem – bez účasti samotné Ukrajiny. Lipavský varuje, připomíná historii a mluví o „mnichovském scénáři“. A my se podíváme, co všechno může plán znamenat nejen pro Ukrajinu, ale i celou Evropu.
Kritické vystoupení českého ministra
Jan Lipavský otevřeně odsoudil mírový návrh, který měl údajně schválit americký prezident Donald Trump. Podle něj opakuje nebezpečný model rozhodování o Ukrajině bez její účasti. Zkušený šéf české diplomacie už několikrát upozorňoval, že podobný postup může skončit katastrofou. Podle jeho slov jde o návrh, který Ukrajině přináší jen ztráty a žádné reálné bezpečnostní záruky. Lipavský trvá na tom, že Česká republika takový přístup nepodporuje.
Tajné konzultace mezi USA a Ruskem
Server Axios přišel s tvrzením, že Trumpova administrativa jedná s Moskvou v naprostém utajení. Údajně má jít o rozsáhlý 28bodový plán, který se inspiruje dohodou o příměří v Pásmu Gazy. Dokument má zahrnovat nejen mír na Ukrajině, ale také budoucí vztahy USA s Ruskem a celkovou bezpečnostní architekturu v Evropě. Ukrajina však podle dostupných informací k jednání přizvána nebyla – což je jeden z hlavních důvodů kritiky.
Ústupky Ukrajiny jako hlavní téma
Návrh prý obsahuje pasáže, které počítají s výraznými ústupky ze strany Kyjeva. Spekuluje se zejména o tom, že by Ukrajina musela odevzdat část svého území Ruské federaci. Dalším šokujícím bodem má být omezení jejích obranných kapacit, což by zemi prakticky postavilo do pozice závislého a slabého státu. Tyto informace vyvolaly v Evropě značné znepokojení a způsobily, že politici, včetně Lipavského, zvedají varovný prst.
Lipavského přirovnání k historii
Český ministr před odletem na jednání do Bruselu jasně pojmenoval, co v plánu vidí. „Byť jsou informace o plánu kusé a ne příliš potvrzené, tak je to opět takový mnichovský scénář. Předtím jsem opakovaně varoval a vždycky předtím budu varovat,“ zdůraznil. Tím odkazoval na události roku 1938, kdy velmoci rozhodly o osudu Československa bez jeho účasti. Lipavský naznačuje, že podobně nebezpečné kroky mohou znovu destabilizovat Evropu.
Evropská unie řeší další kroky
V Bruselu se ministři zahraničí členských států EU věnují nejen Ukrajině, ale také situaci v Súdánu a na Blízkém východě. V souvislosti s válkou na Ukrajině diskutují zejména o boji proti takzvané ruské stínové flotile a dalším možném balíčku sankcí. Ten by byl už dvacátý v pořadí. Evropské země se snaží najít společný postup, ale ne všechny mají na věc stejný pohled – zejména pokud jde o přísnější ekonomická opatření vůči Rusku.
Peníze pro Kyjev jako horké téma
Jedním z nejdůležitějších bodů je budoucí finanční podpora Ukrajiny. Evropská komise vidí celkem tři možnosti řešení, mezi nimi i takzvanou reparační půjčku, která má být financována ze zmrazených ruských aktiv v Evropě. Lipavský k tomu dodal, že Česko podporuje všechny varianty, ale musí existovat jednohlasná shoda. Podle něj je třeba postupovat jednotně, protože jde o zásadní krok pro obranyschopnost Ukrajiny.
185 miliard eur zamčených v Evropě
Evropská komise již navrhla plán, podle kterého by bylo možné využít až 185 miliard eur ze zmrazených aktiv Ruska pro potřeby Ukrajiny. A to bez nutnosti jejich konfiskace. Tento přístup však naráží na odpor několika členských států, které upozorňují na technické a právní překážky. Některé země se obávají, že takový krok by mohl vytvořit nebezpečný precedent a spustit vlnu mezinárodních sporů.
Von der Leyenová nabízí tři cesty
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nedávno představila tři způsoby, jak mohou členské státy Ukrajinu finančně podpořit. „Možnost číslo jedna je využít manévrovací prostor v rozpočtu a získat peníze na kapitálových trzích. Možnost číslo dvě je mezivládní dohoda, podle které si členské státy samy získají potřebný kapitál. Poslední možností je reparační půjčka založena na imobilizovaných ruských aktivech,“ vysvětlila před europoslanci. Právě poslední možnost se stává nejsledovanějším návrhem.
Zdroj: idnes.cz
