David Hampl
10 prosince, 2019

Tento příběh by si měl přečíst každý rodič, neboť v sobě nese neuvěřitelné poselství. Je to příběh malého chlapce jménem Bence, jenž byl zabit vlastním otcem. Když při obhlížení těla doktor nalezl v jeho dlaních zprávu, byl zděšen. Je to varování pro všechny rodiče.

Vzorný žák bez přátel

Jmenuji se Bence a je mi 7 let. Velmi miluji svou mámu i tátu, ale občas z nich mám opravdu strach. Velmi často mě bijí a já ani nechápu proč. Chodím poctivě do školy a patřím mezi vzorné žáky. I přesto, že mám velmi rád své spolužáky, nemám téměř žádné přátele a nikdo si se mnou nechce hrát. Děti se mi smějí, neboť neustále nosím stejné oblečení (staré džíny, trička a roztrhané boty).

Jednou po vyučování jsem šel do šatny a můj kabát někdo ukradl. Musel jsem se tedy vrátit domů ve sněhové bouři bez něj. Najednou jsem ucítil zezadu silnou ránu a padl jsem tváří do sněhu. V tu chvíli jsem uslyšel: „Všichni tě nenávidí. Jsi mrzák.“ Začali mě kopat do zad a pak utekli. Byl jsem velmi smutný a celou dobu jsem plakal.

Po příchodu mě moje máma chytila za vlasy. „Kde jsi byl? Proč jsi tak mokrý a špinavý? Okamžitě a bez večeře do svého pokoje. Nechci tě vidět.“ Poslechl jsem a z pokoje jsem vyšel až ráno, nemocný, špinavý a hladový.

Nesmějte se mi prosím!

Začaly se mi zhoršovat známky a pokaždé, když jsem to řekl svému otci, tak mě zbil. Jednou mi dokonce narazil ukazováček tak, že zůstal ochrnutý. Spolužáci se tomu samozřejmě začali smát. Později jsem začal cítit velmi silnou bolest v hrudi. Rodičům to bylo jedno a nestarali se.

Další den ve škole jsme měli nakreslit něco, co jsme chtěli. Nakreslil jsem otce, matku a chlapce, protože jsem toužil po opravdové a láskyplné rodině. Když jsem u tabule řekl, že mým snem je rodina, začali se smát ještě více. Jasně jsem jim řekl, aby se mi kvůli tomu nesmáli, ale marně.

Probudil se v nemocnici

I přesto, že jsem se bál jít domů, snažil jsem se přijít, co nejdříve. Jakmile mě uviděla matka, několikrát mě udeřila a nechala mě ležet na podlaze. Všechno mě šíleně bolelo. Prosil jsem ji, aby neříkala otci, co se ve škola stalo, nicméně už stál ve dveřích. Zvedl mě a začal se mnou třást a bít mě. Poté už si nic nepamatuji. Probudil jsem se v nemocnici a necítil jsem prsty. Opět mě začalo bolet v hrudi a po dvou dnech v nemocnici jsem zemřel.

Srdcervoucí poslání

Když doktor obhlížel mé tělo, našel v ruce zprávu: „Drahá mami a tati. Je mi líto, že jsem ošklivý, nechutný a hloupý. Nechtěl jsem vám ublížit. Chtěl jsem jen obejmout a slyšet, že mě milujete. Chtěl jsem si s vám hrát a chodit na procházky. Vím, že jste se za mě styděli a nikdy nebudu tím, kým chcete, abych byl.“ Poté se malému Bence zřejmě zastavilo srdce.

Možná to není pravdivý příběh, ale nese v sobě neuvěřitelně silné poselství. Každé dítě potřebuje lásku a bezpečný domov. Každé!

Sdílejte článek