Bez jakéhokoliv varování se jí během jediné chvíle změnil život k nepoznání. Příběh Denisy Snížkové, čtyřiatřicetileté maminky dvou synků, devítiletého Jakuba a sedmiletého Honzíka, je silný a dojemný. Lékaři jí na jaře oznámili šokující diagnózu – akutní leukémie. Od té doby se její každodenní realita točí kolem nemocnice, chemoterapie a obrovského strachu o budoucnost – nejen svou, ale především svých dětí. V článku se dozvíte, jak se Denisa snaží postavit na nohy a proč nyní prosí o pomoc.
Těžký boj s nemocí
Leukémie udeřila v plné síle. Denisa skončila s krvácením do plic v nemocnici a následovalo respirační selhání. Dva týdny byla v umělém spánku a její děti v té době musely najít dočasný domov v Klokánku. Tenhle rozchod byl pro všechny nesmírně bolestivý. „Byla to bezmoc. Chtěla jsem léčbu vzdát. Podepsala jsem revers, abych mohla být se syny. Jenže jsem to vydržela pět dní, pak mě nemoc donutila vrátit se zpět do nemocnice,“ vzpomíná Denisa na chvíle největšího zoufalství.
Návrat domů i další boj
Momentálně si Denisa užívá chvíle doma s chlapci, ale ani to není na dlouho. Už začátkem srpna ji čeká transplantace kostní dřeně, kterou musí podstoupit v nemocnici. Následná hospitalizace bude dlouhá a náročná. „Pokud půjde všechno dobře, může to být poslední krok k uzdravení. Ale bez pomoci to nezvládneme,“ říká s pokorou. Ví, že ji čeká ještě spousta bolesti a nepohodlí, ale její motivací je být zase zdravou mámou pro své dva kluky.
Bez peněz, ale s odhodláním
Denisa zůstala jako samoživitelka úplně bez příjmů. I přesto se snaží, aby její děti měly alespoň trochu normální prázdniny. Jeden turnus tábora se jí už podařilo zaplatit, ale na druhý nezbyly ani síly, ani peníze. „Nechci, aby na mě kluci čekali zavření doma a byli smutní. Potřebují kolektiv, zážitky, někoho, kdo se o ně postará. A já se díky tomu budu moct v klidu léčit a uzdravit se. Pro ně,“ vysvětluje Denisa s nadějí v očích.
Sbírka jako poslední záchrana
Proto se rozhodla obrátit na veřejnost a založila sbírku přes platformu Donio. Věří, že s pomocí dobrých lidí dokáže synům zajistit tábory, hlídání i základní potřeby. „Měla jsem pro syny zamluvené tábory. Moc se na ně těšili. Jeden turnus jsem uhradila, ale na druhý už nemám sílu ani prostředky. Proto žádám přes sbírku na Doniu o pomoc. Peníze bych použila na uhrazení táborů a hlídání. Pokud by se podařilo vybrat víc, mohla bych zaplatit i jídlo, oblečení a školní výbavu,“ dodává otevřeně.
Síla mateřské lásky
Denisa ví, že nemoc ji změnila, ale zároveň jí dala novou sílu. Touha přežít a být oporou svým dětem jí dává každý den smysl bojovat dál. Nejde jen o zdraví, ale o celý životní restart. Nepřeje si nic víc než být zpátky doma, vařit večeři a usínat s pocitem, že její kluci jsou v bezpečí a šťastní.
Když osud zasáhne nečekaně
Ještě před pár měsíci žila Denisa obyčejný život. Práce, škola, běžné starosti samoživitelky. A pak přišla bolest, nemoc a obavy, které si dřív neuměla ani představit. Právě proto dnes ví, jak křehké může být zdraví a jak moc člověk potřebuje pomoc ostatních, když už sám nemá sílu dál.
Společně to zvládneme
Její příběh se dotkl stovek lidí. Mnozí přispěli, jiní šíří informace dál. Každý drobný dar, každé povzbuzení jí pomáhá dýchat a věřit, že i těžké období jednou skončí. Denisa nebojuje jen s nemocí – bojuje i o důstojný život pro své děti. A její odhodlání je nakažlivé.
Pomoc, která má smysl
Příspěvky do sbírky nejsou jen čísla na účtu. Jsou to dny smíchu, chvíle bezstarostnosti a kousky naděje, které vrací Denise sílu. Možná nemůžeme změnit celý svět, ale můžeme pomoci jedné rodině, která to teď potřebuje nejvíc. A někdy právě to stačí.
Zdroj: Denik.cz
