David Hampl
21 července, 2020

Rakovina patří mezi onemocnění, která v lidech oprávněně vzbuzují strach a úzkost, protože může postihnout různé orgány v těle a léčba je velice traumatická a nebývá v mnoha případech úspěšná.

Úspěšný začátek studia

Své o tom ví také jeden mladý muž jménem Liu Xinhong, který ve svých 20 letech odešel ze školy, aby mohl co nejvíce času trávit se svou nemocnou maminkou. Liu pochází z Taiwanu a před rokem začal studovat na místní univerzitě a zdálo se, že bude studentská léta trávit stejně jako jeho kamarádi.

Náhlé vážné onemocnění

Pak ale přišla hrozná zpráva o tom, že jeho milovaná maminka má rakovinu, která bohužel zasáhla větší část jejího těla, což znamenalo, že bude většinu času muset být v nemocnici. Liu vůbec nezaváhal a z vysněné školy odešel. Prohlásil, že maminku má jen jednu a škola prostě počká, tu může dodělat kdykoliv později. Maminka však už má čas na tomto světe vyměřený a zdá se, že nebude příliš dlouhý.

Už nějakou dobu je Liu pravidelným návštěvníkem nemocnice a tráví s mámou co nejvíce času. Vrací jí tak péči, kterou věnovala ona jemu, když mu byla vždy oporou a se vším mu pomáhala. Dříve s ní Liu tolik času netrávil, ale teď jí to chce vynahradit.

Za svou lásku k mamince se nijak nestydí a otevřeně o ní píše i na svém profilu na sociálních sítích. Modlí se za ni a ví, že pro člověka, který už mnoho dní před sebou nemá a pomalu tento svět opouští, je přítomnost blízkých velice důležitá.

Nikdy není a nebude sama

Liu se ale také snaží bránit se zármutku, protože ví, že smrt je jedna z mála spravedlností na tomto světe, protože bez ohledu na moc nebo bohatství jí nikdo neuteče. Místo litování se snaží být mámě prostě nablízku, protože tak bude navždy žít s vědomím, že ji vyprovodil na poslední cestu a že nebyla sama.

Liova rodina

Štěstím pro Lia je, že nemá jen mámu. Má také

  • tatínka, který musí hodně pracovat a nemůže tak trávit v nemocnici tolik času, kolik by chtěl, a
  • mladšího bratra, který mu po škole často dělá společnost.

Táta je na Lia samozřejmě právem pyšný!

Sdílejte článek