David Hampl
2 dubna, 2019

Je ještě naživu vaše prababička? Pokud ano, někdy se za ní zastavte a zeptejte se jí na jedno velmi zajímavé téma. Na téma potravinových alergií. Dost možná nebude ani vědět, o čem je řeč. Je to proto, že dříve zkrátka žádné potravinové alergie nebyly. A když už se objevily, tak skutečně jenom velmi výjimečně. Lidé tak mohli jíst co chtěli bez obav z toho, že se jim přitíží, nebo že budou doslova riskovat svůj život. A jak to vypadá u současné populace? Alergií je mnoho a stoupá počet lidí, které trápí.

Potravinové alergie jsou na vzestupu. Co to vlastně znamená?

Když se podíváme na statistiky a porovnáme je s minulostí, tak musíme říci, že potravinové alergie jsou jasně na vzestupu a je jich stále více. Co si vlastně pod takovou potravinovou alergií představit? Jedná se o nesnášenlivost k určitému druhu potraviny. Může se jednat třeba o alergii na laktózu, stejně jako na lepek, ale časté jsou i arašídy a mnoho dalších pro člověka běžných potravin. Pokud je sní, nastává alergická reakce. Může začít otékat určitá část těla, stejně jako to může vést až k zástavě. Je proto třeba se daným potravinám vyhýbat a při náhodné konzumaci rychle vyhledat lékařskou pomoc.

Statistiky hovoří zcela jasně. A jsou alarmující

Dříve se o potravinových alergiích téměř nemluvilo, jelikož v podstatě nebyli. A jak je tomu nyní? Jsou, a je jich celkem dost. To dokazují i různé statistiky a informace, které se podařilo dát dohromady. Co říkají? Třeba to, že v USA každé 3 minuty skončí na pohotovosti někdo, kdo má potravinovou alergii. To je více než 200 000 návštěv pohotovosti jenom proto, že alergický člověk přijde do kontaktu s potravinou, které se má vyhýbat.

Ještě zajímavější je potom studie, kterou zveřejnilo Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí. Ta říká, že mezi roky 1997 – 2011 vznikl počet dětí s potravinovou alergií o celých 50 procent. Tedy počet alergických dětí se ještě o celou polovinu zvýšil. I tady je třeba začít hledat důvody.

Proč tomu tak je? Potravinové alergie způsobuje samotné jídlo

Jsou alergie, které jsou vrozené a s tím nikdo nic neudělá. Většina alergií se ale vyvine postupně, v průběhu života. Jak v dětství, tak i v dospělosti. To jasně ukazuje na to, že vliv má celkový způsob našeho života. Nejenom, že může působit to, kde žijeme a jak žijeme. Velký vliv na vznik alergií má samotné jídlo, které během dětství i dospělosti jíme. Najednou nastane zlom, kdy ho tělo začne odmítat a objeví se první alergická reakce.

Je něco s jídlem? Je v něm snad něco navíc než dříve? Ano, a je toho mnoho

Podívejme se do minulosti a na to, co lidé jedli. Většinu potravin si lidé sami pěstovali a co neměli, to koupili od jiných. Šlo o zcela běžnou věc, kterou dnes nazýváme slovy jako EKO, BIO, farmářské a podobně. Dnes už jsou dané potraviny spíše raritou a to co je běžné, jsou potraviny průmyslově zpracovávané ve velkém. A to je jejich problémem. Obsahují mnoho látek navíc, na které lidské tělo není zvyklé. A právě alergickou reakcí je začne odmítat.

Co můžeme najít v současných potravinách?

Je dost možné, že budete přinejmenším šokováni, jelikož věcí které lze najít v současných potravinách je poměrně dost. Může se jednat třeba o uměle vytvářené bílkoviny, které mají navodit dojem nutričně skvělého jídla, ale ve skutečnosti člověk konzumuje něco, co v jeho stravě rozhodně nemá co dělat.

Dále nelze zapomínat ani na to, že se především do zvířat doslova cpou různé růstové hormony. Ty nejsou rozhodně nic přirozeného a když je zkonzumuje zvíře, jsou jejich stopy dohledatelné také v mase, ale třeba i v mléce. Následně je jasné, že se dostanou i k nám lidem, na talíře. Opomíjet nelze ani různé druhy antibiotik, které ve velkých zvířecích chovech nejsou absolutně ničím výjimečným.

Ani rostliny nebyly ušetřeny látkám, které mohou mít na lidský organismus neblahý vliv. Kromě genetické modifikace nezapomínejme také na kvanta pesticidů a jiných hnojiv. Jejich výsledkem je sice vzhledově dokonalý a velký plod, ale pokud jde o jeho chuť, jsou zde určité mezery. Následně se veškerá chemie dostává do samotného plodu, který sníme my lidé. A je jasné, že v tu chvíli jsme opět ohroženi.

Sdílejte článek