České pracovní právo s možností epidemie počítá. V zákoně je řada mechanismů k ochraně práv zaměstnance, ale také zaměstnavatele. Víte, co můžete požadovat od svého zaměstnavatele a jaké jsou naopak vaše povinnosti? Přinášíme reakci právníka na množící se dotazy.
Pražská advokátní kancelář Taylor Wessing v posledním týdnu čelí lavině dotazů od zaměstnanců i firem na jejich zákonná práva a povinnosti plynoucí ze situace kolem karantény kvůli pandemii koronaviru COVID-19. Advokát David Marek z této kanceláře proto prostřednictvím serveru Novinky.cz tuto problematiku přehledně shrnul.
Karanténa je překážka na straně zaměstnance
Zákon řeší, na čí strana je překážka ve vykonávání zaměstnání, z čehož plyne případné právo na náhradu mzdy zaměstnance. Ten je obecně pokládán za slabší článek v zaměstnaneckém vztahu, proto jej legislativa chrání nezcizitelnými nároky.
Je-li zaměstnanec v karanténě, nařízené lékařem či hygienickou stanicí z důvodu jeho nákazy, jedná se o překážku na straně zaměstnance a náleží mu po dobu prvních 14 dnů náhrada ve výši 60 procent průměrného výdělku vyplácenou zaměstnavatelem. V případě delšího trvání je od 15. dne dále vypláceno nemocenské pojištění.
Překážka na straně zaměstnavatele
V případě, že zaměstnanec je zdráv a bez příznaků, avšak zaměstnavatel se z preventivních důvodů rozhodne provoz uzavřít nebo požaduje po zaměstnanci dodržení karantény po dobu inkubační doby choroby, jedná se o překážku na straně zaměstnavatele. V tomto případě pak zaměstnanci náleží plat v nezkrácené výši. Řešením pro zaměstnavatele proto bývá dohoda se zaměstnancem o výkonu práce z domova, aby si plat v plné výši zasloužil a nebylo zde nebezpečí obav ostatních zaměstnanců z nákazy. Pokud však charakter práce výkon z domova neumožňuje nebo zaměstnanec práci z domu odmítne, má zaměstnavatel možnost mu dočasně žádnou nepřidělovat a v tu chvíli zaměstnanci běží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
