Když se nyní mluví o dlouhověkosti, je třeba říci, že když někdo přesáhne 100 let, je to pro něho bráno jako opravdu velký úspěch. Nikdo už pravděpodobně nebude nikdy mít na muže, kterému bylo 256 let. Ten byl skutečný nejstarší muž světa. Tímto mužem byl Li Ching Yuen. Velkou pozornost vzbudil už v roce 1930, kdy v deníku New York Times vyšel zajímavý článek. Ten ohlašoval, že v roce 1827 pozdravila čínská vláda muže, který v tento rok slavil své 150. výročí.
Další zprávy se objevovaly i později
První dochovaný záznam se týká 150. roku, kterého se Li Ching Yuen dožil. Postupně se ale začala objevovat celá řada dalších zpráv, které jenom potvrzovaly to, že tento muž stárne, ale že rozhodně neumírá. Jednou z takových byla zpráva z roku 1877, která uváděla, že čínská vláda opět přála danému jubilantovi. Snadným dopočítáním lze zjistit, že v tu dobu mu bylo pěkných 200 let. Mluvilo se také o lidech, kteří potvrzovali, že již jejich prarodiče nejstaršího muže znali. Tedy samozřejmě v době, když byl ještě mladý a malý. Zatímco prarodiče těchto svědků již zemřeli, on byl živ stále.
Recept na dlouhověkost začal v 10 letech
První krok k dlouhověkosti byl spojený už s útlým dětstvím. A to s 10 lety věku. To bylo období, kdy tento nejstarší muž světa shromažďoval různé byliny, které sbíral v horách. Jejich kombinaci o sám považoval za určitý elixír dlouhého života. Jednalo se třeba o dnes známé a populární bobule goji. Stejně tak to byl i ženšen, nebo šlo o lingzhi. Toto všechno byla kombinace, která mu umožnila dlouze a také velmi aktivně žít.
Čtěte také: Recept mé babička Jarky na nejchutnější dort bez pečení se můžete naučit i vy.
Třeba v době, kdy mu bylo 71 let, nastoupil do armády. A to nikoliv jako řadový voják, ale jak instruktor bojových umění. Zajímavý byl i jeho osobní život. Ženatý byl celkem 23 krát. V rámci těchto vztahů se mu podařilo se svými ženami počít více než 200 dětí.
Vše, co bylo třeba
Li Ching Yuen měl také velmi zajímavou životní filozofii. Ta říkala, že na tomto světě udělal vše, co na něm udělat měl. N otázky ohledně své dlouhověkosti odpovídal velmi často stále stejně. Toto bylo spojeno s dodržováním několika zásad. Umlčet srdce, sedět jako želva, spát jako pes a chodit rychle, jako holub. Tajemství jeho dlouhověkosti mělo být podle jeho informací spojeno také s určitou technikou dýchání a pochopitelně i s duchovnem. S tím, že se mu povedlo najít vnitřního klidu, který dále udržoval. Vše bylo následně spojeno také s využitím různých zdravých rostlin a bylin, ale i s faktem, že konzumoval výhradně jenom zdravou a kvalitní stavu.
Až neuvěřitelný věk je důvodem životního stylu
Podívejme se na statistiky, které jsou běžné u nás. Tedy v západním světě, kde se průměrná doba života pohybuje v rozmezí 70 – 85 let. Pokud se někdo dožije 100 let, je to bráno jako obrovský úspěch. I proto se věk 256 let může mnoha lidem jevit jako velmi podezřelý. Nutno ale říci, že v tomto případě nemluvíme o lidech západního světa. Mluví se o lidech z jiné kultury, kteří tráví své životy zcela jinak. Nepracují celý týden po dobu 8 – 12 hodin denně, nemají osobní problémy, nemají mnoho starostí a povinností. Nemají finanční komplikace a dluhy, nemají civilizační choroby, ani nežijí ve stresu, nebo v hlučných špinavých městech. Jejich život je klidný a pomalý.
Pouze zdravě
Kromě toho, že se těchto lidí netýkají problémy klasického západního světa, je třeba upozornit i na jejich zdravé stravování. V jejich jídelníčku není mouka, klasický cukry, není v nich nezdravý tuk a olej. Ani na jejich talíři nejsou potraviny s pesticidy, potraviny geneticky modifikované, nebo chemicky pěstované. Nekouří, nepijí alkohol, neužívají různá antibiotika a jin chemické preparáty.
Svůj volný čas věnují přírodě a pobytu v ní. A to tak, že v ní meditují, realizují v ní různá dechová cvičení, stejně jako v ní celé dny odpočívají. Je tak zcela přirozenou součástí jejich života. Jako pro nás práce, hluk, auta, domy…. Jejich život připomíná spíše naši odpočinkovou dovolenou.
Dokážeme to i my?
Můžeme. Znamenalo by to však nutnost dát sbohem současnému konzumnímu stylu života a začít se chovat jinak. V souladu s přírodou, s důrazem na skutečnou kvalitu života, která nesouvisí s penězi a majetkem, který přináší spíše stres, než potěšení.
