Stres ma efekt na lidské tělo, který je objektivní a hmatatelný. Spouští obrannou reakci našeho soucitného nervového systému, tedy hormon nazývaný „kortizolové špičky“, zrychluje naši srdeční frekvenci a zpomaluje naše trávení. Tyto změny mají kořeny v samotné evoluci: „Kdyby se lidé dříve jen usmáli na šavlo-zubého tygra namísto útěku, nedopadlo by to asi velmi dobře,“ vysvětluje David Rettew, MD, psychiatr a ředitel Pediatrické psychiatrické kliniky na University of Vermont Medical Center. „Kdybychom neměli schopnost zažít stres a úzkost, náš druh by nikdy nepřežil.“ Dr. Rettew srovnává pocit stresu s horečkou: Ani díky jednomu se necítíme skvěle, ale jsou oba potřebnými způsoby, jak naše tělo dokáže bojovat s nebezpečím.
[hana-code-insert name=’google‘ /]Problém spočívá v tom, že moderní život nahradil výše zmíněný šavlo-zubý tygr s nekonečnými e-maily, účty, lhůtami a dalšími stresory, které mohou spouštět naši obrannou reakci a vést ji k trvalému přetížení. „Naše tělo se stalo hypervigilantem a je připraveno reagovat na každý okamžik,“ říká Dr. Rettew. To je důvod, proč stres v mnoha situacích přestal být užitečný.
Představa, že můžete využít stres prostě tím, že změníte, jak o něm smýšlíte, zní téměř příliš zjednodušeně. Koneckonců, stres – reakce Vašeho těla na jakoukoli hrozbu, od ztráty Vašeho klíče od auta až po ztrátu Vaší práce – má velkou, špatnou pověst. Život s ním je chronicky spojován se zvýšenou rychlostí srdečních onemocnění, bolestí zad, migrénovými bolestmi hlavy a dalšími chorobami. Více než polovina Američanů připouští ztrátu spánku kvůli stresu a 42 % stres obviňuje z důvodu zvýšení rodinných hádek, podle průzkumu Harvardské školy veřejného zdraví.
Nyní však zastánci rychle rostoucího hnutí pro duševní zdraví, nazvaného pozitivní psychologie (a jeho novější odbočka, pozitivní psychiatrie), tvrdí, že to nemusí být nutně stres, který způsobuje všechny tyto špatnosti, ale náš negativní pohled na stres. „Jak o věcech smýšlíte, podle toho se chováte, a dle toho Vaše tělo reaguje,“ vysvětluje Dr. Rettew. Pokud můžete změnit svůj postoj, intuitivně vidět náročné situace v pozitivním světle, Vaše tělo přestane vytvářet špatnosti a začne Vám pomáhat budovat sílu, odolnost, optimismus a dokonce i štěstí. Ve studii Yale University výzkumníci zjistili, že lidé, kteří vidí složité události jako zlepšení života spíše než hrozivé, mají podstatně méně bolestí hlavy, bolestí zad a dalších takzvaných stresových příznaků. „Stres může zvýšit naši bystrost, zvýšit naši produktivitu a duševní houževnatost, a dokonce nám dát jasnější smysl v našich životech,“ říká Shawn Achor, autor knihy The Happiness Advantage.
A není těžké dosáhnout těchto výhod! Trik je změnit Vaše myšlenkové nastavení, které se stejně jako jakákoli dovednost stává zvykem až s praxí, říká Tal Ben-Shahar, Ph.D., výzkumný pracovník pozitivní psychologie a autor knihy Choose the Life You Want: The MIndful Way to Happines.
Jak tedy vytěžit ze stresu všechno to dobré?
[hana-code-insert name=’google‘ /]1. Zastavte vytváření stresu.
Měli byste chtít začít rozlišovat mezi stresem, který je nevyhnutelný (před nemocí, termínem v práci) a stresem, který vytváříte vlastními silami. Když se setkáte s těžkou situací, zeptejte se sami sebe: Děje se to v mé hlavě, nebo v reálném životě? „Například mě stresuje, když někdo odchází uprostřed z mé přednášky, kterou vedu, okamžitě začnu myslet na to, jak dělám něco špatně a výsledkem jsou nepříjemné stresové pocity“ říká doktor Rettew . „Ale pak si pomyslím… Možná, že ten člověk prostě musí na záchod.“ Uvědomení si, že si vyrábíte úzkost v řadě situací sami, znamená, že jednoduše můžete zastavit, nebo zmírnit Vaši obrannou reakci.
2. Bojkotujte „zaneprázdněnost“.
Jedním z důvodů, proč tolik z nás vidí velkou zodpovědnost negativně, je, že nás společnost vycvičovala po celý život, abychom ji takto viděli. Někdo, komu se zdá, že ho čas pohlcuje „bude často chválen za to, že má silnou pracovní etiku a že je úspěšným v odvádění své práce“,“ poznamenává Cromer. A to se později stává nebezpečným zvykem, v němž se cítíme nejvíce uznáváni, i přestože jsme pro nás v nepříjemné a těžké situaci. V tu chvíli se pocit „bláznivého zaměstnání“ stává tak normálním, že o něm přestáváme přemýšlet jako o problému. „Mnoho lidí vidí stres jako stále negativnější sílu v jejich životě a také nevidí žádný způsob, jak ho zmírnit,“ říká Cromer. „Pak už nemáte co dělat, a tak zůstáváte na svém běžeckém pásu, dokud nevyhoříte.“ Ale cyklus můžete zastavit. Pro začátek, kdykoli se kolega zeptá, jak se zrovna máte, vzdorujte instinktu pomyslet na na Vaše pracovní zatížení jako na nekonečný a stresující harmonogram. Místo toho si představte své zaměstnání jako příjemné: „Věci Vám jdou skvěle! Vždycky se Vám daří odvést svou práci.“ Mluvte o Vaší práci tímto způsobem, ať už jde o podání papírů, kontrolu nad učebnami žhavých dětí, nebo o péči o Vaší rodinu. To je první krok k tomu, jak účinně porazit stres.
3. Zastavte se, když pomyslíte na slovo „nemůžu.“
[hana-code-insert name=’google‘ /]Je normální, že se chcete vzdát uprostřed náročného zážitku, ať už je to ohromující projekt, nebo zdravotní krize. „Klíčem je rozpoznat a napadnout tuto myšlenku,“ vysvětluje Dr. Rettew. Přemýšlejte o tom, že sedíte u zubaře uprostřed nepohodlné zubní procedury. V určitém okamžiku byste si mohli myslet, že už další sekundu nevydržíte! Pokud se však zhluboka nadechnete a znovu zapřemýšlíte, můžete tuto myšlenku popřít a přehodnotit: Koneckonců, proč byste se přes to nemohli dostat? Děláte to právě teď.
4. Šiřte chválu.
Napište e-mail, pošlete textovku, nebo zvedněte telefon – a buďte specifický ve Vaší chvále. „U lidí, kteří dávali vícero komplimentů po dobu tří týdnů, se jejich úrovně sociálního spojení ani nevešly do grafů,“ uvádí Achor. „To je důležité, protože sociální vazba může předpovídat dlouhověkost stejně jako hmotnost, kouření a krevní tlak.“ Zaměřením se na něčí pozitivní rysy také bráníte tomu, abyste se zabývali tím, co může být frustrující – což opět odvádí Váš mozek od negativního myšlení a umožňuje Vám soustředit se na to, jak konkrétní člověk obohacuje Váš život.
5. Mějte postoj k životu založený na vděčnosti.
Každý den věnujte chvíli, abyste si zapsali tři nové důvody, díky kterým jste vděční – a učiňte je specifickými. „Nestačí pouze napsat rodina, přátele, domov,“ říká Achor. „Dejte si více času na skenování Vaší paměti a nalezněte konkrétní důvody, jako je malba Vašeho syna, kterou Vám dnes ráno dal, či zábavná textovka, kterou Vám poslal Váš přítel.“ Lidé ve studii výzkumníků z Kalifornské univerzity, kteří byli označeni za pesimisty, se po tomto cvičení, které dodržovali po dobu tří týdnů, stali výrazně optimističtější. „Jakmile začnete, budete celý den trávit skenováním důvodů, které Vás činí vděčnými,“ vysvětluje Achor. „Je nemožné, aby Váš mozek skenoval dobré a špatné věci současně, a to znamená, že budete mít méně času na to, abyste se stresem zabývali negativním způsobem.“
[hana-code-insert name=’Dole‘ /]6. Najděte hlubší význam.
Většina věcí, které Vás v životě trápí, to dělají, protože jsou pro Vás důležité (ano, dokonce i ta doručená pošta, která přetekla e-maily, nebo stoh účtů na Vašem stole). Dopřejte si tak chvilku. „Pokud se cítíte přesyceni e-maily, zkuste se místo toho soustředit na všechny poznámky od lidí, na kterých Vám záleží, a chcete s nimi mluvit,“ navrhuje Achor. „To Vám může usnadnit práci, protože vlastníte svůj stres a nacházíte v něm význam.“ Stejná taktika funguje během hádky. Nezapomeňte, že nejšťastnější vztahy nejsou takové, ve kterých lidé nikdy nekonají, ale ty, ve kterých každý člověk ví, že se může spolehnout na druhou polovičku i v těžkých dobách. „Vidět stresující události jako hrozbu pro Vaše štěstí podkopává Vaši schopnost konat,“ říká Achor.
