DNES: U silnice jsem našel malou přepravku, když jsem se přiblížil, zůstal jsem stát se slzami v očích, tohle jsem nečekal

Lidé jsou mnohdy schopni opravdu šílených činů, které nemají obdoby. Pořídit si ale domácí zvíře, resp. domácího mazlíčka, ať už na mazlení nebo na hlídání, vyžaduje určitou odpovědnost. Není to snadné, ale pokud už si člověk pejska pořídí a chce, aby se u něj pejsek měl dobře a byl zdravý, musí být připraven, že ho čeká náročný úkol. Pokud je ovšem majitel nezodpovědný a krutý, může se stát, že se mu péče o psa znelíbí a opustí ho. Lze ho zavést do útulku nebo ho darovat, ale to, co se stalo v tomto případě, je právě to velký špatný.

Reklama

Pevně se chyťte

Příběh, který vám dnes přiblížíme, vás možná usadí na zem nebo vyskočíte zlostí vysoko. Z toho důvodu se raději pořádně nadechněte a něčeho se pevně chyťte, protože to, co se za chvíli dozvíte, s vámi může pěkně hnout. A pokud budete pochybovat, tak můžete být jistí, že se to opravdu stalo. Po přečtení budete pravděpodobně rozladění stejně jako my, divili bychom se, kdyby ne.

Reklama

Klec na kraji silnice

Uprostřed lesů ve státě Louisiana se jednoho krásného dne přihodilo něco velmi zvláštního. Nějaký neznámý člověk se rozhodl, že už se nechce starat o svého psa, krásného černého německého ovčáka. Dal ho do klece pro kočky a umístil ho na okraj opuštěné, resp. málo frekventované, silnice uprostřed těchto hlubokých lesů. Už to vypadalo, že se psem je opravdu amen, protože šance na jeho objevení byla velmi malá. Navíc podmínky, ve kterých se nacházel, byly naprosto nevyhovující. Klec byla malá a pro tak velkého psa neskutečně těsná. Neměl tedy možnost se, jakkoliv pohybovat a trpěl.

Dostal druhou šanci

Naštěstí s ním osud měl jiné plány. Projížděl kolem muž se správným a odvážným srdcem. Když uviděl klec, zastavil a podíval se dovnitř. Jakmile spatřil psa, nevěřil svým očím. Pes byl však velmi plachý, a dokonce ani po otevření nechtěl z klece vyjít ven. Muž, jménem Richard Jordan, kontaktoval příslušné úřady o nálezu a pokusil se získat pejskovu důvěru. Nafotil ho a s pomocí internetu žádal o pomoc s nalezením majitele. Zjistilo se, že pes se jmenuje Borel a patří nějakému člověku z Dallasu. Šance na vrácení byla samozřejmě mizivá, a proto Borel zůstal u Richarda, kde dostal druhou šanci.

Reklama