Směj se, když můžeš. Omlouvej se, když bys měl a nech plavat věci, které nemůžeš změnit. Miluj hluboce a odpouštěj rychle. A nebuď smutný, protože život je moc krátký na to být nešťastný. Lidé se mění a věci se kazí, ale vždycky si pamatuj – ŽIVOT JDE DÁL!

Člověk prochází přítomností se zavázanýma očima. Smí pouze tušit a hádat, co vlastně žije. Teprve později mu odvážou šátek z očí a on, pohlédnuv na minulost, zjistí co žil a jaký to mělo smysl.

Trp člověče, jestli ti rvou po kouscích srdce, poděkuj jim ještě za svá trápení; jsou krásnější než neurčitá prádnota těch, kteří nemají čeho litovat!