· Průzkum uspořádaný ve 13 evropských a středozemských zemích se zabývá postoji k lidem s odlišnými kulturními a náboženskými kořeny. Češi se v něm představili jako tolerantní národ. Většině by nevadilo mít člověka s odlišnými kulturními kořeny za spolupracovníka
(90 %), za souseda (78 %) ani za rodinného příslušníka, který se do rodiny přiženil (69 %).

· Podle mnohých obyvatel regionu hrají ve výuce o kulturních odlišnostech a ve sbližování různých kultur výraznou roli školy – 73 % respondentů v Evropě a 72 % účastníků z jižního a východního Středomoří (SEM) považují školní výuku za „velmi účinnou“.

· Většina respondentů ze zemí SEM (70 %) uvedla, že posilování mezikulturní spolupráce může přispět k lepší ekologické udržitelnosti. Podobné výhody vidí i 41 % evropských respondentů.

Průzkumu se zúčastnilo 13 000 lidí z Evropy a středomořského regionu. Podle respondentů patří k efektivním způsobům zmírňování kulturních konfliktů a rozdílů v regionu i programy pro mládež.

Výsledky nového průzkumu mezikulturních trendů v evropsko-středozemském regionu, který uspořádala Nadace Anny Lindhové, ukazují, že středomořský region charakterizuje ve vnímání lidí zejména pohostinnost a specifický způsob života. Na druhou stranu lidé v zemích jižního a východního Středomoří (SEM) vnímají problémy spojené s migrací jinak než obyvatelé evropských zemí: více než polovina respondentů ze zemí SEM si region s těmito problémy spojuje, zatímco v Evropě jsou to pouze čtyři lidé z deseti.

Průzkum Nadace Anny Lindhové zkoumal, jaké aspekty života v regionu považují respondenti za nejzásadnější, a snažil se odhalit, jaké nejdůležitější shody a rozdíly vidí obyvatelé regionu mezi sebou a lidmi z jiných zemí a kultur.

Mezi hlavní zjištění patří to, že podle velké většiny respondentů z obou stran Středozemního moře ke sbližování přispívají zejména programy pro mládež – v Evropě je o tom přesvědčeno 64 % respondentů, v zemích SEM 62 %.

Co se České republiky týká, podle většiny respondentů by bylo „velmi účinné“ (36 %) nebo „částečně účinné“ (42 %) zajistit, aby se děti učily žít v kulturní diverzitě ve školách a aby místní úřady a občanská společnost zaváděly iniciativy, které mezikulturní dialog podporují.

Většina respondentů (tj. 50 % a více) „výrazně souhlasí“ s tvrzením, že kulturní a náboženská diverzita hraje velkou roli v prosperitě společnosti. V České republice ovšem tento poměr činí jen
20 %. Na druhou stranu by většině Čechů nevadilo mít člověka s odlišnými kulturními kořeny za spolupracovníka (90 %), za souseda (78 %) ani za rodinného příslušníka, který se do rodiny přiženil (69 %).

Češi také nejčastěji tvrdí, že k největším překážkám mezikulturního sbližování patří napětí či konflikty v historii (65 %) nebo náboženská odlišnost (58 %).

„Je nesmírně důležité uvědomovat si výsledky plynoucí z této precizní studie. Poskytují solidní základ pro analýzu toho, kde se nacházíme, pokud jde o skutečný dialog, jeho potenciál i překážky. Disponují objektivními daty, na která se lze spolehnout, na rozdíl od interpretací založených na dojmech nebo nepodložených přesvědčeních. Obzvláště v době, kdy mezi nás trendy „sociálních sítí“ šíří roboti a pravda může ztrácet svou hodnotu.“ komentuje výsledky studie Její královská výsost princezna Rym Ali, prezidentka Nadace Anny Lindhové.

„Informace a analýzy založené na důkazech mohou být zdrojem pro vznik obnoveného myšlení a orientace pro místní a politickou činnost na podporu mezikulturního dialogu, soudržnosti kulturně odlišných společností, podpory vzájemného porozumění a regionální spolupráce napříč evropsko-středozemským regionem.“ dodává Josep Ferré, výkonný ředitel Nadace Anny Lindhové.

„Průzkum ukázal, že se kulturní a náboženská rozmanitost oceňuje jako zdroj prosperity společností, v jejichž rámci většina občanů požaduje, aby se menšinám dostávalo stejných příležitostí a práv jako většinové populaci.“ komentuje Eleonora Insalaco, vedoucí průzkumu Nadace Anny Lindhové.

Poznatky platné pro celý region:

· Stále důležitější roli hraje moderní technologie. Podle většiny respondentů (88-94 %) je digitální technologie pozitivní silou a má příznivý dopad na mezikulturní dialog a sbližování.

· Obzvláště optimističtí ohledně dopadu digitálních technologií jsou lidé v SEM zemích – téměř osm z deseti (77 %) „výrazně souhlasí“ s tvrzením, že digitální technologie může hrát důležitou roli ve zprostředkování zmíněného dialogu. V evropských zemích toto číslo dosahuje 53 %.

Dnes mají lidé obecně snadný přístup k informacím všeho druhu, zdroje informací si ovšem nejsou všechny rovny. Co se mezikulturních informací týče, jsou pro 52-59 % respondentů v regionu nejspolehlivější televizní zprávy. Evropané méně důvěřují sociálním médiím (15 % v porovnání s 39 % v SEM zemích) a více důvěřují online médiím (zpravodajské servery, webové časopisy apod.).

Průzkumu prováděného agenturou Ipsos-Mori se v prvním pololetí 2020 zúčastnilo na 13 000 lidí ze 13 zemí, odpovídali na otázky zaměřené na jejich očekávání, obavy a hodnoty. V Evropě proběhl průzkum v osmi státech (Švédsko, Německo, Řecko, Kypr, Rumunsko, Chorvatsko, Irsko a Česko), v jižním a východním Středomoří (SEM) v pěti (Alžírsko, Jordánsko, Libanon, Mauretánie a Maroko).

Další důležité poznatky z průzkumu:

· Většina Evropanů oceňuje přínos toho, že je kontinent „tavicím kotlem“, a věří, že je míchání kultur příznivým faktorem pro ekonomický růst, vzdělání i výcvik (45 % a 53 %). Ovšem podle mnohých tyto přednosti nevedou k vyšší genderové rovnosti.

· Kulturní diverzita se obecně považuje za důležitou hodnotu v celém regionu. Velká většina respondentů tvrdí, že si cení i náboženské diverzity a zajímá se o jiné kultury, podle mnohých je ovšem pro překonání stereotypů a překážek ve sbližování nutno vynaložit větší úsilí. V zemích SEM většina lidí „výrazně souhlasí“ s tvrzením, že je kulturní a náboženská diverzita důležitá pro celkovou prosperitu společnosti (59 % v porovnání se 45 % v Evropě).

· V regionu panuje obecná shoda, že velkou roli při překonávání rozdílů mezi státy a kulturami hraje umění a že umělecké a kulturní projekty pomáhají tyto rozdíly zmírňovat. Za důležitý zdroj mezikulturních informací se považují především filmy.

· Více než polovina Evropanů by ráda viděla ženy v důležitějších rolích v politice a veřejné správě (53 %). V zemích SEM toto číslo ovšem dosahuje jen 39 %.

· Obě skupiny zemí vidí celý region převážně v pozitivním světle, v SEM zemích je ovšem výrazně přítomný i negativní pohled – třetina respondentů „výrazně souhlasí“ s tím, že je středomořský region zdrojem konfliktů (33 %) a nedaří se v něm změnám (32 %). V Evropě toto stanovisko zastává jen 20 %, resp. 14 % respondentů.

https://www.annalindhfoundation.org/