Pád větrné elektrárny u Potštátu na Přerovsku nezůstal jen technickou událostí, kterou nyní řeší policie a odborníci. Třicetimetrový kolos skončil na zemi a prakticky okamžitě se kolem nehody rozhořela ostrá debata o bezpečnosti větrné energetiky. Do diskuse se vložili také politici Filip Turek a Patrik Nacher, kteří si neodpustili narážky na zastánce obnovitelných zdrojů. Odborníci však upozorňují na okolnosti, které celý případ staví do poněkud jiného světla.

Obří konstrukce skončila na zemi

U Potštátu na Přerovsku se zřítila přibližně třicet metrů vysoká větrná elektrárna. Přestože pád mohutné konstrukce působí na první pohled dramaticky, incident se naštěstí obešel bez zranění. Následky ale přesto přinesl, protože nehoda vyřadila z provozu internetový vysílač. Přesnou příčinu pádu nyní zjišťuje policie a místní radnice už požaduje kontrolu bezpečnosti dalších větrných elektráren, které v oblasti stojí. Právě neobvyklý incident rychle přitáhl pozornost politiků i odpůrců dalšího rozšiřování větrné energetiky v Česku.

Turek v pádu vidí symboliku

Mezi prvními známými politiky, kteří na událost reagovali, nechyběl poslanec Motoristů sobě Filip Turek. Ten v pádu elektrárny našel určitou symboliku spojenou se svými postoji k větrné energetice, zároveň však zdůraznil, že samotnou nehodu nikomu nepřeje. Pro iDNES.cz uvedl: „Je to poněkud symbolické, jakoby tato událost ukázala, že jsem svůj pomyslný boj s ‚větrnými mlýny‘ vyhrál. Bez nadsázky ovšem tuto situaci nikomu nepřeji a jsem především rád, že nikdo nebyl zraněn,“ sdělil politik. Jeho slova tak spojila politickou nadsázku s připomínkou nejdůležitější skutečnosti, že při pádu nikdo neutrpěl zranění.

Nacher si nebral servítky

Mnohem ostřejší tón zvolil poslanec Patrik Nacher z hnutí ANO, který reagoval na sociální síti X. Už začátek jeho příspěvku dal jasně najevo, jakým směrem se jeho komentář vydá. „Asi vítr Máchale… Je potřeba si uvědomit, že k zemi šel 30 metrů vysoký kolos. Asi foukalo moc,“ napsal. Následně připomněl obce, které se brání plánované výstavbě vysokých větrných elektráren poblíž svých domovů, a kritizoval způsob, jakým podle něj část zastánců obnovitelné energetiky k jejich obavám přistupuje. Pád elektrárny se tak během krátké chvíle změnil v argument v mnohem širší politické debatě.

Nacher se zastal obcí

Poslanec ANO ve svém komentáři upozornil také na výrazný rozdíl mezi rozměry havarované elektrárny a některými moderními projekty. „A to obce, které se brání instalaci větrných elektráren (vysokých nikoliv pouze 30, nýbrž až 250 metrů) v blízkosti obydlí, líčí kupříkladu Komora OZE pomalu jako líhně dezinformátorů. Kde máme ekology a další hlasité zastánce masivního rozvoje větrné energetiky nyní?“ napsal Nacher. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček z ANO naopak s hodnocením nespěchal a ve čtvrtek sdělil ČTK, že počká na podrobnější informace od energetiků.

Debata o rizicích sílí

Do diskuse vstoupil rovněž spolek Chraň domov svůj, který upozornil, že nehoda znovu otevírá téma možných negativních stránek podobných zařízení. Ve svém příspěvku uvedl: „Událost ale přirozeně otevírá otázku, kterou bychom neměli přehlížet: jaká jsou skutečná rizika a náklady spojené s provozem těchto zařízení?“ Spolek zároveň připomněl, že „žádná technologie není bez rizik a vedle očekávaných přínosů je nutné otevřeně hovořit také o bezpečnosti, spolehlivosti a dopadech na okolí.“ Právě bezpečnost se nyní stala jedním z hlavních témat celé kauzy, přestože okolnosti pádu zatím odborníci stále prověřují.

Elektrárna měla přes třicet let

Odborníci ovšem varují před tím, aby veřejnost z jediného incidentu vyvozovala závěry o bezpečnosti všech větrných elektráren. Havarované zařízení totiž představovalo poměrně specifický případ. Elektrárna byla stará přibližně 31 let a pocházela od výrobce Bonus, který svou produkci ukončil už v roce 2005. Policie navíc uvedla, že zařízení od začátku července nefungovalo kvůli poškození táhla v lopatkách. Starosta Potštátu René Passinger se proto zatím nechce pouštět do spekulací a čeká na výsledky odborného šetření, které by mělo ukázat skutečnou příčinu pádu.

Odborník mluví o anomálii

Předseda České společnosti pro větrnou energii Michal Janeček označil událost za „anomálii“ a upozornil, že podle dostupných informací jde o vůbec první pád větrné elektrárny v historii Česka. Společnost zároveň uvádí, že větrné elektrárny se standardně budují přibližně 500 až 800 metrů od obytné zástavby. Také Martin Mikeska z Komory obnovitelných zdrojů energie zdůraznil stáří havarovaného zařízení. Jeho tubus měřil třicet metrů a jednotlivé lopatky měly délku dvacet metrů, takže podle dnešních měřítek šlo o poměrně malou větrnou elektrárnu.

Další větrníky čeká kontrola

V lokalitě zůstávají další tři elektrárny stejného typu a jejich technický stav nyní projde důkladnou kontrolou. „V lokalitě stojí ještě tři stejné větrné elektrárny, pro které se již připravuje důkladná kontrola,“ uvedl Martin Mikeska. Zároveň připomněl výjimečnost těchto zařízení v rámci České republiky. „Společnost Bonus ukončila jejich výrobu v roce 2005,“ dodal. Elektrárny tohoto výrobce podle dostupných informací nikde jinde v Česku nestojí. Teprve vyšetřování tak ukáže, proč se více než třicet let stará konstrukce zřítila a zda její pád skutečně upozornil na širší problém, nebo zůstane mimořádnou technickou událostí.

Zdroj: iDNES.cz