Je smutnou pravdou, že přestože veteráni různých válek se dočkají poct za své aktivní služby, po opuštění armády a s přibývajícími věkem se stávají stále osamělejšími a přes hrdinské skutky nakonec řada z nich upadne v zapomnění, nebo mají příbuzné, kteří se o ně nechtějí starat a mívají smutné pohřby, kde se sejde vždy jen hrstka lidí, pokud vůbec někdo. Takový pohřeb měl mít i Robert Krause, který byl v 50. letech námořníkem a hrdinou, ale v den jeho smrti byl úplně sám, bez rodiny či zbývajících přátel. Co se ovšem stalo, to nikdo nečekal.

Pohřby vysloužilých veteránů

Robert Krause žil na Floridě a když zemřel, vypadalo to, že se opět potvrdí smutné obecné pravidlo, že jeho pohřeb vlastně ani nebude pohřbem. Přestože Floridský národní hřbitov pořádá jednou za čtvrt roku ceremonie pro padlé nebo osamělé vojáky, pohřby jednotlivců jsou pouze výjimečné, jelikož se jich nikdo neúčastní. Proto také pracovníci hřbitova rádi uvítají zájem veřejnosti a ceremonii vystrojí i pro jednotlivce. Pokud ovšem není o ceremonie zájem, nekonají se a veteráni bývají pohřbívaní bez pocty.

Motorkáři na pohřbu

Aby zabránili narůstajícímu trendu v této oblasti, rozhodli se Nick Morales a jeho kolegové, všichni veteráni americké armády, pro neuvěřitelný čin – založili spolek, který se dobrovolně účastní pohřbů zapomenutých veteránů včetně čestného průvodu a nesení rakve. Když se Nick se svými spoludobrovolníky dozvěděli o smrti Roberta Krause a skutečnosti, že mu pohřeb s poctami nebude vystrojen, neváhali ani minutu. Nasedli na své motorky a uháněli k Nemocnici amerických veteránů Jamese A. Haleyho, aby jej doprovodili na jeho poslední cestě.

Čtěte také: Šokující spojení: synchronizované plavání a hudba, kterou by nikdo nečekal. Když ženy vstupovaly do bazénu, málokdo očekával, co se stane. S prvními tóny přišel údiv!

Dobrovolníci a jejich spolek

Mottem skupiny kolem Nicka Moralese je Veteráni pomáhají veteránům, a toto motto plní do posledního puntíku. Skupina se pravidelně informuje o případech, kdy místní veterány nečeká čestný a odpovídající pohřeb a účastní se jej jako zástup všech, kteří by měli vzdávat hold lidem, jež si vybrali toto náročné a nebezpečné povolání. Dle jejich slov se jedná o věc, kterou by pro sebe měli veteráni dělat po celém světě, jelikož se v podstatě nejedná o poctu jednomu člověku, ale všem, kteří hrdě sloužili své zemi a byli ochotni položit vlastní život za její prosperitu a život těch, které chrání.