Mluví se nejčastěji o mužích, kteří opouštějí své ženy a nechávají na pospas své děti. Ale příběhy života mohou být i zcela odlišné. V tomto příběhu hraje roli žena, která opustila své dítě ve dvou letech a odešla s jiným mužem. Nechala malé dítě na krku muži, který se v té době staral o svou nemocnou matku. Žena po celou dobu neposlala dceři přání k narozeninám nebo dárek, ale měla tu drzost říci si o pomoc, když už sama nemohla.

Červená košile a dírky na punčocháčích

„Dodnes si vzpomínám, co jsem měla na sobě, když v ten den odcházela,“ začíná svůj příběh žena, kterou ve dvou letech opustila matka. Ani nebrečela, protože si neuvědomovala, co se děje, ale má dodnes před očima skleslého otce a uplakanou, v té době již těžce nemocnou babičku. „Hrála jsem si s dírkou na punčocháčích, pomalu se zvětšovala a šedivá látka se pomalu rozpínala a trhala. Je zvláštní, jak si člověk po letech pamatuje takové detaily,“ dodává dnes již dospělá žena.

Proč odešla?

Až v dospělosti našla dívka odvahu a zeptala se otce, proč se to stalo. „Proč odešla a nechala nás samotné s nemocnou babičkou?“ Bylo to již třináct let, co odešla, přesto byl otec velmi smutný a začal vyprávět, jak do města přijel na služební cestu muž, do kterého se zamilovala. „Byl tak obyčejný, ale nedala si říci, zamilovala se a odjela s ním.“ Od té doby se otec staral o všechny, babička už na tom byla ale velmi špatně, posléze přestala chodit a zůstala v posteli. Otec se o ní staral do samého konce sám.

Teď žádá o pomoc? Nikdy!

„Už ve svých pěti letech jsem uměla připravit míchaná vajíčka a nakrmit babičku. Teď mám dceru stejně starou a rozhodně nechci, aby něco takového dělala,“ dodává žena, která prožila život s otcem pečujícím o dítě i nemocnou babičku. Až na vysoké škole se zamiloval do jiné ženy. „Alespoň vím, od koho byly celou dobu ty dorty,“ říká žena, které se ozvala matka až po letech. V době, kdy potřebovala pomoc a snažila se navázat vztahy. „Neposlouchala jsem ji, svoji milující rodinu mám, už pro mě neexistuje,“ končí svůj příběh mladá žena.

Zdroj: pukuotukas.com