Osamělý táta se najednou přestal objevovat v práci. Když kolegové objevili pravdu, udělali něco úžasného!

V životě lidském, nachází se několik hezkých momentů, na které nikdy nezapomeneme. Bohužel jsou mezi nimi i momenty a období, na které bychom raději zapomněli, protože nám přinesly spíše smutek, starosti a žal. Všechno má ovšem svůj důvod, a když je člověk silný a bojuje s tím, může se vše nakonec v dobré obrátit. Nějak podobně by se dal charakterizovat i tento příběh o muži, malém chlapci a továrně, který vám nyní chceme představit.

Tragický rok

Andreas Graf spolu se svou manželkou a malým synem byli šťastnou a milující rodinou. Jeden rok se pro ně bohužel stal velmi tragickým. Andreasova žena trpěla vážným srdečním onemocněním, které se zdálo být pod kontrolou. Jak se však ukázalo, onemocnění odhalilo její nejhorší tvář a žena zničehonic zemřela. Muž z toho byl samozřejmě v šoku a těžce to rozdýchával, protože se synem zůstal sám. Netušil ovšem, že to není jediný šok, který v ten rok zažije. V témže roce byla totiž jeho synovi Juliusovi diagnostikována leukémie.

Neplacená dovolená

Najednou ho tak zasáhlo mnoho neštěstí, které člověka rozhodně semelou. Hlavně když ještě před nedávnem měl vedle sebe krásnou ženu a zdravého syna. Šťastná rodina je najednou ten tam. Andreas se tedy rozhodl, že využije dovolené a v práci o ni požádal. Dostal neplacenou dovolenou, aby se mohl plně věnovat svému nemocnému synovi. Jakmile se v práci přestal objevovat, mezi jeho kolegy se zpráva o jeho situaci samozřejmě rychle roznesla.

Čtěte také: Lahodný krémový dezert, který bude chutnat každému. Jakmile ho upečete, jenom se po něm zapráší. Je vláčný, lahodný a za pár korun!

Kolegové dělali přesčas

Kolegové měli zřejmě Andrease velmi rádi, protože se rozhodli k něčemu, co se tak často nevidí. Dobrovolně se nabídli, že budou pracovat přesčas a výdělky, které za přesčas dostanou, darují Andreasovi, aby mu zaplatili neplacenou dovolenou. Peníze Andreas totiž nutně potřeboval, protože léčba byla drahá. Bez práce jich samozřejmě ubývalo. Odpracovali přes 3 300 hodin přesčasů, aby mohl Andreas pečovat o svého syna. Muž byl tímto gestem svých kolegů nesmírně dojatý a nemohl zadržet slzy.