Rozhodnutí nové vlády škrtat v rozpočtu na humanitární pomoc vyvolalo ostré reakce doma i v zahraničí. V následujících řádcích se podíváme na to, co přesně se mění, kolik peněz zmizí z pomoci lidem v nouzi a proč bývalí ministři varují, že nejde jen o čísla v tabulkách, ale o skutečné lidské osudy.

Radikální zásah do humanitární pomoci

Ministerstvo zahraničních věcí pod vedením Petr Macinka přišlo s návrhem, který zaskočil nejen opozici, ale i část odborné veřejnosti. V rozpočtu na letošní rok chce resort snížit peníze na humanitární pomoc v zahraničí z původně plánovaných 165 milionů korun na pouhých 50 milionů. Takový propad znamená, že Česko by mělo k dispozici méně než třetinu částky, se kterou se počítalo ještě před několika měsíci. Peníze přitom dlouhodobě směřují na pomoc lidem zasaženým přírodními katastrofami, epidemiemi nebo vleklými humanitárními krizemi po celém světě.

Lipavský varuje před bezcitností

Ostrou reakci vyvolal krok především u bývalého šéfa diplomacie Jan Lipavský. Ten připomněl, že stejná částka 165 milionů korun fungovala v předchozích letech a umožňovala České republice aktivně pomáhat tam, kde šlo o lidské životy. Ke škrtům se vyjádřil slovy: „Macinkova msta na lidstvu pokračuje. Jako kdyby na světě nebylo dost utrpení, hladu, válek a lidské bídy. Česko má na víc,“ čímž jasně naznačil, že současný přístup považuje za morálně problematický a nebezpečný.

Konkrétní pomoc, která mizí

V minulých letech šly peníze z českého rozpočtu na velmi konkrétní projekty. Ministerstvo například přispělo téměř pěti miliony korun Izraelské asociaci pro duševní zdraví, která pomáhala lidem s psychickými problémy vzniklými v důsledku konfliktu Hamásu a Izraele. Finance sloužily na úpravy rehabilitačního centra a zajištění péče pro pacienty, kteří se bez zahraniční pomoci jen těžko obejdou. Právě podobné projekty teď podle kritiků patří mezi první oběti rozpočtových škrtů.

Pomoc při katastrofách po celé planetě

Česká humanitární pomoc se v minulosti neomezovala jen na konfliktní oblasti. Peníze pomáhaly také ve Francii po ničivých záplavách, na Tchaj-wanu po silném zemětřesení nebo v jižní Etiopii, kde lidé čelili sesuvům půdy způsobeným extrémními dešti. Podpora zahrnovala dodávky potravin, léků i nouzového přístřeší. Díky těmto zásahům si Česko budovalo pověst země, která se dokáže zapojit do mezinárodní solidarity. S výrazně nižším rozpočtem ale tato role podle expertů dramaticky slábne.

Mezinárodní organizace bez českých milionů

Z rozpočtu ministerstva mířily peníze také do velkých humanitárních struktur, jako je Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce nebo Světový potravinový program. Česko se podílelo i na potravinové pomoci civilistům v Gaze. Jan Lipavský k tomu připomněl: „Z položky humanitární pomoc se platilo jídlo do Afriky, pomoc do Gazy, nebo třeba akce hasičského záchranného vrtulníku v Řecku nebo Španělsku,“ čímž zdůraznil šíři aktivit, které nyní mohou skončit.

Škrty zasahují i podporu Ukrajiny

Nejde přitom jen o humanitární pomoc v užším smyslu. Podle informací CNN Prima News sáhl resort výrazně i do programu pomoci Ukrajině. Zatímco dříve se počítalo s miliardou korun ročně, nově má jít jen o polovinu. Rozhodnutí se dotýká plánů schválených ještě vládou Petr Fiala, která chtěla dlouhodobě podporovat zemi napadenou Ruskem. Současný kabinet vedený Andrej Babiš však tento závazek nerespektoval.

Projekty, které mají skutečný dopad

Ministerstvo zahraničí dříve vysvětlovalo, že prostřednictvím těchto peněz realizují české firmy, univerzity a neziskové organizace desítky projektů. Ty se zaměřují na zdravotní péči, nouzové přístřeší, vzdělávání, energetiku nebo kybernetickou bezpečnost. Podpora mířila i na odminování půdy a budování podzemních zdravotnických zařízení, která chrání civilisty před bombardováním. Omezení financí tak podle odborníků neznamená jen menší solidaritu, ale i ztrátu zakázek pro české subjekty.

Tvrdá kritika vlády a varování do budoucna

Jan Lipavský shrnul situaci bez obalu a varoval, že současná vláda jedná chaoticky a bez jasné geopolitické orientace. Podle něj nejde jen o humanitární rozměr, ale i o ekonomickou diplomacii a prevenci migrace. Krok kabinetu označil za riskantní experiment, který může Česko připravit o respekt i vliv na mezinárodní scéně. Otázkou tak zůstává, zda úspory skutečně vyváží možné dlouhodobé škody, nebo zda se země připravuje o něco mnohem cennějšího než jen desítky milionů korun.

Zdroj: Forum24.cz