Vít Rakušan patří k nejhlasitějším kritikům aktuálního návrhu státního rozpočtu a jeho slova rozhodně nezní uklidňujícím tónem. V následujících řádcích se podíváme na to, proč šéf hnutí STAN varuje před ohrožením bezpečnosti země, jaké miliardové škrty vláda plánuje a proč se kolem rozpočtu rozhořel ostrý politický spor, který může mít dopad na fungování státu i jeho obranyschopnost.
Tvrdá slova na adresu vlády
Vít Rakušan si rozhodně nebral servítky a návrh rozpočtu označil za přímé ohrožení bezpečnosti České republiky. Podle něj vláda Andreje Babiše svým rozhodnutím hazarduje s obranou země a ignoruje dlouhodobé závazky, které Česká republika přijala. Kritika míří především na výrazné snížení rozpočtu ministerstva obrany, které podle Rakušana zásadně oslabí schopnost státu reagovat na bezpečnostní hrozby doma i v zahraničí.
Miliardy pryč z obrany
Největší pozornost vzbudil škrt přesahující 21 miliard korun v rozpočtu ministerstva obrany. Rakušan upozorňuje, že takový krok znemožní naplnění závazku vydávat na obranu dvě procenta HDP. Podle něj nejde o drobnou úpravu, ale o zásah, který může mít dlouhodobé následky a poškodit důvěryhodnost České republiky u spojenců i partnerů v NATO.
Otazníky a podezření
Po jednání takzvaného „kabinetu pro budoucnost“ Rakušan otevřeně naznačil, že za škrty může stát politický tlak. Doslova se ptal: „Je to vydírání extremistickými vládními partnery? Je to nějaká vendeta?“ Tato slova vyvolala silnou odezvu a naznačila, že nejde jen o technickou úpravu rozpočtu, ale o hlubší politický konflikt uvnitř vládní koalice.
Bezpečnostní složky pod tlakem
Škrty se podle Rakušana netýkají pouze armády. Vláda podle návrhu ubrala 1,4 miliardy korun ministerstvu vnitra a výrazně zasáhla i do rozpočtů klíčových bezpečnostních institucí. O devět procent má klesnout financování civilní kontrarozvědky BIS, civilní rozvědky i Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost. Právě tyto instituce přitom hrají zásadní roli v ochraně státu před moderními hrozbami.
Rozjeté zakázky v ohrožení
Rakušan varuje, že i relativně menší škrty mohou mít fatální dopady. Připomněl, že experti upozorňují, že už snížení o několik miliard korun může zastavit rozjeté armádní zakázky. Podle jeho slov by to znamenalo nejen zpoždění modernizace armády, ale i zbytečné finanční ztráty a chaos v plánování.
Obrana vlády a protiútok
Ministryně financí Alena Schillerová se proti kritice ostře ohradila. Po schválení návrhu rozpočtu uvedla: „Zrevidovali jsme zpackaný rozpočet vlády Petra Fialy. Pryč jsou uměle nadhodnocené příjmy, pryč jsou chybějící mandatorní výdaje.“ Odpovědnost za vysoký schodek podle ní nese předchozí kabinet a současná vláda prý pouze napravuje jeho chyby.
Kam míří peníze
Schillerová zároveň zdůraznila, že vláda přesouvá finance jinam. Podle jejích slov stát přidává 26 miliard korun na dopravní infrastrukturu a 17 miliard na mandatorní výdaje ministerstva práce a sociálních věcí. Zároveň má dojít k desetiprocentním úsporám na provozu státu. Kritici ale upozorňují, že tyto přesuny se dějí na úkor bezpečnosti.
Rozpočet v provizoriu
Česká republika zatím funguje v rozpočtovém provizoriu, které výrazně omezuje měsíční výdaje státu. Definitivní schválení rozpočtu chce koalice ANO, SPD a Motoristů sobě prosadit v parlamentu 11. března. Do té doby zůstává nejistota, zda se podaří najít kompromis, nebo zda se spor o miliardy na obranu ještě více vyhrotí.
Zdroj: idnes.cz
