Prezidenti tří nejsilnějších zemí světa se v čínském Šen-čenu sešli poprvé v historii u jednoho stolu. Donald Trump (80), Vladimir Putin (78) a čínský hostitel Si Ťin-pching (73) se usmívali do kamer a podepsali společnou Mírovou deklaraci – a přitom Rusko dál bombarduje Ukrajinu a USA vedou od února válku s Íránem.
Co stojí v deklaraci a co v ní chybí
Trojice lídrů se sešla na okraji summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), které sdružuje 21 světových ekonomik. Po skončení jednání vydali společný dokument: shodli se, že jadernou válku nelze vyhrát – Si Ťin-pching šel dokonce tak daleko, že volal po likvidaci veškerých jaderných zbraní. Prezidenti se také zavázali zvýšit produkci a dodávky ropy.
Součástí deklarace je i pasáž o Mezinárodním trestním soudu – lídři se shodli, že by neměl „zneužívat své pravomoci“. Přímá narážka: právě ICC vydal na Putina mezinárodní zatykač za válečné zločiny na Ukrajině. Text dokumentu tuto skutečnost nijak nezmiňuje.
Ponížení, nebo úspěch? Jak Čína zacházela s Putinem
Záběry ze summitu obletěly svět. Zatímco Si přivítal Trumpa na letišti osobně, Putina přijal jen vysoký stranický funkcionář – navíc o hlavu vyšší, takže Putinových 170 centimetrů bylo patrných na první pohled. Na jedné ze společných fotek s manželkami byl ruský prezident vytlačen až po bok čínské první dámy, daleko od centra záběru.
Ještě výmluvnější byly zvuky při vstupu do sálu. Když přicházel Putin, hrál orchestr úryvek z baletu Louskáček. Při Trumpově odchodu zazněla americká státní hymna. Server Meduza na tento detail jako první upozornil. Na banketu byl Putin k nalezení jen těžko – pořadatelé ho posadili naproti první dámě Vietnamu a prezidentce Peru.
Putin přirovnával k Jaltě, analytici ho opravili
Ruský prezident setkání označil za „kapitolu v dějinách diplomacie“ a novinářům přikývl na otázku, zda trojstranné jednání připomíná jaltskou konferenci z roku 1945, kde USA, Británie a Sovětský svaz dělily svět po druhé světové válce. „Co bylo na Jaltě špatného?“ prohlásil Putin. „Bych to považoval za správné – kodifikovat také vítězství nad neonacismem.“
Analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky ale srovnání odmítl. „Nelze to označit za Jaltu 2.0, byť se to ruská propaganda snaží tak podat. K dělení světa nedošlo a ani dojít nemohlo,“ řekl. Zároveň ale přiznal, že pro Putina šlo i tak o nesporný úspěch: díky čínské podpoře se mu podařilo částečně vymanit z mezinárodní izolace.
Trump: „Je to můj kamarád“ – a špehujeme se navzájem
Americký prezident označil Putina při setkání v úzkém kruhu za „kamaráda“ a zopakoval, že chce co nejdříve mír na Ukrajině. Konkrétní závěry jednání lídři nezveřejnili. Trump mezitím pro Fox News přiznal, že napětí mezi USA a Čínou je jen zdánlivě zklidněné: „Špehujeme je taky, špehujeme lépe než oni. Vím všechno.“
Putin z Šen-čenu odcházel spokojený, ale Evropu veřejně obvinil z neochoty ke kompromisu. Přitom to byl on sám, kdo od roku 2021 odmítal jakýkoliv kompromis a nárokuje si ukrajinské území, které jeho armáda dosud nevybojovala. Rusko prý navíc pozvalo evropské lídry, aby přijeli jednat přímo do Moskvy.
Přítomnost západních lídrů na skupinovém snímku vedle Putina vzbudila vlnu kritiky. Australský premiér Anthony Albanese (63) ani kanadský premiér Mark Carney (61) se ale neomlouvali: „Bylo to jen zdvořilé gesto vůči hostitelské zemi,“ vysvětlil Albanese. Oba přitom patří k největším zastáncům Ukrajiny na mezinárodní scéně – a právě proto jejich přítomnost na fotce s Putinem zasáhla.
Co to znamená pro Evropu a bezpečnost světa
Šen-čenský summit nepřinesl žádné závazné dohody o Ukrajině ani jiných konfliktech. Pro Evropu je ale signál jasný: Rusko přestalo být diplomaticky izolované. Má po boku Čínu, která mu propůjčuje legitimitu na globálních fórech, a amerického prezidenta, jenž mu veřejně tyká a říká mu kamarád. Analytik Havlíček upozornil, že právě tohle je Putinův skutečný zisk – ne podpis dokumentu, ale obraz, který celý svět viděl.
Mírová deklarace mezitím zůstává bez mechanismu vymahatelnosti. Rusko ani USA se nezavázaly k příměří, termínům ani konkrétním krokům. Jaderná rétorika zní uklidňujícím způsobem, ale proklamace bez závazků zůstávají jen slovy na papíře.
Zdroj: blesk.cz









