Jedním z nejzajímavějších nástrojů, které ve dvacátém století obohatily svět řemesel, je plazmová řezačka. S dokonalou přesností dokáže vyřezat libovolné tvary a otvory do plechů a kovových plátů i jiných kovových předmětů. S postupem doby si ji oblíbili kromě řemeslníků také umělci, takže její využití dnes dalece přesahuje původní okruh činností, k nimž byla původně určena.
Princip plazmové řezačky
Pod slovem plazma se rozumí proud horkého plynu, který je ionizován elektrickým obloukem. Tento ionizovaný plyn je v extrémně vysoké rychlosti protlačován úzkým otvorem plazmového hořáku.
V momentě, kdy se plazma spojí s řezaným kovem, vzniká elektrický obvod a samotný řez může začít.
Díky vysoké teplotě plazma efektivně proniká kovovými a vodivými materiály jako je ocel, hliník, železo a měď.
Plyn, který plazmu tvoří, je ve většině případů poměrně prozaický stlačený vzduch. V některých, respektive ve většině plazmových řezaček je předem obsažen již zabudovaný kompresor vzduchu, k jiným se ale občas musí stlačený vzduch speciálně dokupovat.
Jako alternativy stlačeného vzduchu se také často vyskytují také dusík, argon, kyslík, případně různé plynné směsi. Existují i řezačky, které dokáží pracovat s více plyny podle různých materiálů, které je potřeba řezat.
Nutno podotknout, že plazmové řezačky bývají velmi hladové a některé se u delších řezů dokážou za pár minut „prožrat“ neuvěřitelným množstvím plynu, nejde tedy vždy o nejlevnější záležitost.
Moderní průmyslové plazmové řezačky jsou dnes proto také často vybaveny také systémem CNC (Computer Numerical System), který vede řez pomocí speciálního programu pro jeho zpřesnění, což je činí nesrovnatelně efektivnějšími oproti ručně ovládaným přístrojům.
K čemu je možné plastovou řezačku využít?
Samozřejmě že primárně k řezání skrze kov. Plazmové řezačky od relativně malých až po velké průmyslové stroje nachází využití v různých oblastech kovovýroby, automotive průmyslu, nebo ve stavebnictví. Ty nejefektivnější plazmové řezačky se klidně dovedou prořezat i do zamčených bankovních trezorů – samozřejmě se svolením majitelů.
Jak jsme již zmínili, tyto přístroje si razí cestu i do světa umění, takže je dnes uvidíte například v rukou uměleckých sochařů. Díky jejich schopnosti vyřezávat s dokonalou přesností tak vznikají díla, která dříve nebyla ani technicky proveditelná.
Co vše dokáže plazmová řezačka proříznout?
V podstatě jakýkoliv vodivý materiál. Nejčastěji se využívá k prořezávání oceli a hliníku, ale měď, mosaz, železo a další kovy nejsou výjimkou. Naopak příliš mnoho úspěchu nebudete mít s řezáním plastu, dřeva a jiných nevodivých materiálů – k tomu jsou určeny nástroje jiné.
Ptáte-li se na možnou hloubku řezu, jíž je plazmová řezačka schopna, tak ta je přirozeně odvislá od jejího typu a také od druhu kovu, jímž se prořezává.
Běžné plazmové řezačky se obyčejně dořežou do hloubky 1 až 3 centimetrů u většiny kovů.
Průmyslové řezačky jsou pak ještě mnohem účinnější a řada z nich dokáže proniknout do hloubky až 15 centimetrů – takové řezačky jsou ale pro běžného smrtelníka poněkud hůře dostupné.
Ještě jedna poznámka k řezání hliníku – ne jeho řez se příliš nehodí využívat stlačený vzduch, pro kvalitnější řez do hliníku je mnohem lepší dusík, s nímž lze dosáhnout mnohem lepší kvality řezu. U jiných plynů je v důsledku oxidace řez mnohem hrubší.
Lze řezačku využít i ke svařování?
Tato otázka možná vypadá na první pohled hloupě. Chcete přece řezat, nikoliv svařovat. Ale vězte, že jsou přístroje, které vám umožňují obojí. Tyto multifunkční řezačky – svářečky ale bohužel většinou nebývají nejvyšší kvality a obvykle je lepší pořídit si svářečku odděleně, pokud chcete jak řezat, tak svářet.
Zacházejte s plazmovou řezačkou opatrně
Plazma se může rozpálit až na 20 000 stupňů celsia a její rychlost dosahuje rychlosti až šest kilometrů za sekundu. Rozhodně tedy nejde o dětskou hračku – kdyby se váš prst dostal do cesty zášlehu plazmy, mohli byste se s ním rozloučit.
Nejde ale jen o hrozbu přímého popálení plazmou. Hlídat byste si měli také své oči, protože oblouk plazmové řezačky může být velice intenzivní a při delším pohledu může poškodit vaši sítnici. Ochranné brýle, nebo ještě lépe helma, jsou proto nutností.
Při řezání také mohou létat jiskry či drobné kousky žhavého kovu. Proto dobře zvažte i volbu vašeho oblečení.
Pamatujte také, že plazmová řezačka pracuje s vysokým napětím, proto se nedoporučuje pracovat s ní ve vlhkém prostředí.
Plazmový hořák a jeho součásti zejména u starších řezaček mívají také tendenci k opotřebování a měly by se měnit, jakmile zpozorujete, že jeho účinnost není, co bývala.
Čas od času by měl přístroj ostatně zkontrolovat také k tomu povolaný technik, abyste měli jistotu, že je vše, jak má být.
Tolik tedy k tématu plastové řezačky – snad jste se přitom dozvěděli něco nového!