Když Českou republiku loni v září zasáhly ničivé povodně, slíbila vláda premiéra Petra Fialy okamžitou pomoc a rychlou sanaci škod. Veřejnosti sdělila, že si na tento účel půjčí obří částku 40 miliard korun, aby dokázala účinně reagovat na přírodní katastrofu. Jenže jak se nyní ukazuje, většina z těchto peněz zůstala ležet ladem nebo byla převedena na zcela jiné účely. V následujícím článku se podíváme na to, co se s těmito miliardami skutečně stalo, kdo na situaci upozornil jako první a proč se mluví o záměrném obcházení rozpočtových pravidel.

Nečekaný krok vlády

Po ničivých záplavách vláda s velkou pompou oznámila novelizaci státního rozpočtu, čímž zvýšila jeho deficit o celkem 40 miliard korun – 30 miliard pro rok 2024 a dalších deset pro rok 2025. Oficiální důvod? Nutnost rychle reagovat na škody způsobené zářijovými povodněmi. Tato změna prošla v legislativní nouzi a měla podpořit obnovu postižených regionů. Jenže tehdy se už ozývaly první kritické hlasy, které varovaly, že vláda může peníze použít jinak. Mezi nimi i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, který v pořadu Otázky Václava Moravce prohlásil: „Nevěřím, že vládě se podaří vydat na povodňové škody do konce roku 30 miliard, o které navýšila deficit státního rozpočtu.“

Realita, která bije do očí

Jak nyní potvrzuje Výroční zpráva Národní rozpočtové rady, Kalouskovy pochybnosti byly oprávněné. Ačkoliv vláda navýšila deficit právě kvůli povodním, do dnešního dne skutečně použila na sanaci škod pouze čtyři miliardy korun. Tento zarážející fakt potvrdil i profesor Jan Pavel, člen rozpočtové rady, který na jednání rozpočtového výboru přiznal, že se z 30 miliard vyčerpalo pouze minimum. „To znamená, že 12 miliard vám tam zůstává z loňska, které můžete utratit letos a k tomu ještě deset miliard korun navíc,“ vysvětlil poslancům.

Zamlčené detaily a přelévání peněz

Z podrobných údajů profesora Pavla vyplynulo, že z původních 30 miliard bylo 16,6 miliardy korun přesunuto do kapitol spojených s povodněmi. Ale i z této částky vláda stihla utratit pouhé čtyři miliardy. Zbylých 14 miliard z celkové sumy pak bylo přesměrováno na zcela jiné výdaje. Přesné určení, kam tyto peníze skutečně směřovaly, zatím nikdo nezná. Tím více znepokojuje fakt, že se o tom nikdo nezodpovídá a že se ministr financí Zbyněk Stanjura jednání rozpočtového výboru dlouhodobě neúčastní.

Opoziční poslanci bez informací

Zástupci opozice požadují větší transparentnost a pravidelné informace o tom, jak vláda s vyčleněnými penězi nakládá. Marně. Informace o tom, jak se peníze využívají, chybí i Národní rozpočtové radě. Ta ve své výroční zprávě jen suše konstatuje, že sledování výdajů na odstranění následků povodní zůstane i v roce 2025 její prioritou. Přitom právě jasná evidence by mohla zabránit nejasnostem a spekulacím, které nyní plní nejen parlamentní diskuse, ale i veřejný prostor.

Zmatek kolem evropských peněz

Zmatek ohledně financování sanace škod vláda ještě umocnila, když nejdříve tvrdila, že Česká republika získá až 50 miliard korun od Evropské komise. Tato informace se však velmi rychle ukázala jako nepravdivá. Nakonec musel kabinet přiznat, že si bude muset potřebné prostředky na obnovu infrastruktury a pomoc postiženým obcím sám vypůjčit. O to větší je zklamání, když se dnes ukazuje, že ani půjčené peníze nebyly využity tak, jak vláda slibovala.

Další výdaje místo povodní

Zvlášť zarážející je fakt, že zatímco se vláda ohání povodněmi jako důvodem pro zvýšení rozpočtového schodku, ve stejném čase prezentuje investici pěti miliard korun do výstavby Fakultní nemocnice Ostrava. Tato novinka byla zveřejněna ve videu ministra Stanjury, který se tímto krokem chlubí před volbami – právě v regionu, kde bude kandidovat. Kritici tak spekulují, zda se část „povodňových“ miliard skutečně nepřelila do jiných projektů s vyšším politickým potenciálem.

Co bude dál s nevyužitými miliardami?

Aktuálně zůstává 12 miliard korun, které vláda ještě může letos utratit – údajně stále na sanaci škod po záplavách. Otázkou však zůstává, zda k tomu skutečně dojde. S ohledem na minulý vývoj a nedostatek transparentnosti roste nedůvěra veřejnosti i odborníků. Očekávání, že vláda tentokrát opravdu využije prostředky účelově, zůstávají v rovině přání.

Závěr plný otazníků

Případ „povodňových“ miliard se tak stává symbolem neprůhledného hospodaření a politických triků. Namísto jasné pomoci postiženým lidem a obcím vidíme zmatek, přesuny financí a politický marketing. Zbývá jen doufat, že se v nadcházejících měsících konečně dozvíme, kam všechny slíbené miliardy skutečně šly. A že jejich využití nebude jen další kapitolou v dlouhém příběhu nevyužitých příležitostí.

Zdroj: Fintag.cz