Život a kariéra Vlastimila Harapese, emeritního sólisty baletu Národního divadla, byla plná uměleckých úspěchů a obdivu kolegů. Avšak jeho poslední dny byly poznamenány krutou nemocí, která mu nedala šanci na uzdravení. Jen několik týdnů před svou smrtí obdržel Vlastimil poslední pomazání od kněze, který byl povolán, aby ho připravil na odchod z tohoto světa. Tento dojemný příběh o závěru životní cesty jedné baletní legendy nám odhaluje, jak se lze vyrovnat s nevyhnutelným koncem a najít smír v posledních chvílích.

Diagnóza rakoviny

Vlastimil Harapes, známý svým mistrovstvím v klasickém baletu, se v posledních měsících života potýkal se zhoršujícím se zdravotním stavem. Ačkoliv na premiéře Mefista 18. dubna ve Státní opeře byl ještě v pořádku, o pár týdnů později se jeho stav dramaticky zhoršil. Lékaři v nemocnici zjistili, že má v plicích nádor, který se bohužel rychle rozšířil i do dalších orgánů. Diagnóza zněla neúprosně – rakovina.

Rychlé zhoršování zdravotního stavu

Během pouhého týdne po převozu do nemocnice Vlastimil rapidně chřadl. Ztrácel energii, byl neustále unavený a postupně přestal být schopný komunikovat s okolím. Přestože lékaři dělali vše, co bylo v jejich silách, aby mu ulevili od bolesti, nemoc se nedala zastavit. Vlastimil už ani nedokázal zvedat telefon, aby se spojil se svými blízkými. Stále více se uzavíral do sebe, čekaje na nevyhnutelný konec.

Poslední dny v nemocnici

Poslední dny svého života strávil Vlastimil Harapes ve Všeobecné fakultní nemocnici na Karlově náměstí, kde ležel na plicním oddělení. K jeho lůžku měli přístup pouze dva nejbližší lidé, celoživotní přítelkyně Eliška Fučíková a televizní střihač Jan. Ostatní kolegové a přátelé, kteří ho chtěli navštívit se k němu již nedostali, neboť Vlastimil byl napojený na přístroje a nemohl je přijímat. Bývalá baletka, která ho chtěla vidět, jen s lítostí konstatovala: „Vlastík byl napojený na přístrojích a nesměla jsem k němu.„

Poslední pomazání od kněze

V úterý, po mši za zesnulou herečku Simonu Postlerovou, se kněz Jakub Berka vydal do nemocnice, aby Vlastimila Harapese, jako věřícího člověka, zaopatřil posledním pomazáním. Ačkoliv byl Vlastimil značně utlumený léky, dobře si uvědomoval, že za ním přichází duchovní. „Zeptal jsem se, zda mě poznává. Dal najevo, že ano. Zaopatřil jsem ho,“ svěřil se kněz Berka. Při rozloučení pak zazněla slova „S Pánem Bohem!“, která Vlastimila uklidnila a připravila na odchod z tohoto světa.

Smíření a vyrovnanost v posledních hodinách

Díky návštěvě kněze a obdržení posledního pomazání se Vlastimil Harapes v posledních hodinách života dokázal smířit se svým osudem a odejít v klidu a vyrovnanosti. Kněz Berka poznamenal: „Rozloučili jsme se. Naše poslední slova byla: S Pánem Bohem! Jsem vděčný za to, že jsem tam s ním mohl být…“ Tato duchovní podpora zřejmě Vlastimilovi přinesla potřebný mír a vyrovnanost v těžkých chvílích.

Reakce kolegů

Zpráva o Vlastimilově smrti zasáhla celou baletní komunitu v Národním divadle. Jeho kolegyně Jana Preissová reagovala v šoku: „To snad ne! Vlastík už také…“ Všichni, kteří s ním měli tu čest spolupracovat, truchlili nad odchodem této baletní legendy. Mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk potvrdil smutnou informaci slovy: „Ve středu v poledne nás opustil po kruté a intenzivní nemoci emeritní sólista baletu Národního divadla Vlastimil Harapes. Čest jeho památce.„

Zdroj: Blesk.cz