Tento příběh mnoho lidí šokoval. A není se čemu divit. Vždyť je to krutosti rodičů, kteří mají potomka, který doslova trpí hlady. Jsou to geny,  je to určitý styl výchovy, stejně jako jsou to vrozené pudy. Zkrátka a jednoduše může být zcela běžné to, že se má každý postarat sám o sebe. Logicky nemluvíme o lidech, ale mluvíme o zvířecí říši. Ta ukazuje, jak může být na první pohled krutá. Na druhou stranu může ukázat, jak umí být soucitná. Obojí se schovává právě v našem příběhu.

Život papoušků může být krutý

U některých zvířat je příroda skutečně neúprosná. Když se narodí, tak jim pomáhají rodiče v tom, aby měly dostatek stravy. To ale netrvá věčně. Potom si ji musí sami obstarat. Pokud to nezvládnout, tak jsou odsouzeni k hladu a následně také umírají. Je to standard, který je u mnohých zvířat zcela běžný. I když z lidského pohledu se to může zdát kruté, je vše nastaveno tak, aby přežil opravdu jenom zdravý a silný jedinec. Takto to mají nastaveno různé druhy zvířat. A mezi ně patří také papoušek rodu Agapornis.

I v domácím chovu jsou přírodní zákony stejné

Podívejme se společně na jeden domácí chov. Ten je zajímavý v tom, že se v něm podařil odchov mláďat. Ty přišly na svět a vše vypadalo, že se budou mít čile k světu. Nakonec se ukázalo, že jedno mládě je menší a bude u něho zpomalený jeho vývoj. Z pohledu přírody půjde o slabší a menší kus, který bude mít problémy s přežitím. A to se jasně ukázalo také v domácím chovu, kdy stále panují jasné přírodní zákony. Rodiče tohoto papouška se chovají tak, jak jim velí pudy. Nestarat se o něj a nechat ho, ať si potravu opatří. Ta je sice dodávána jednoduše, člověkem, ale jak je vidět, mládě papouška má velký problém se k jídlu jenom dostat. Rodiče nereagují a už to vypadá, že v následujících dnech jejich potomek zemře.

Čtěte také: 5.000 let starý tibetský lék, který se používá pouze jednou za 5 let, a přesto Vám pomůže vyléčit všechny nemoci!

Milující sourozenci

Příroda však nemusí být jenom krutá. Může být i milostivá a soucitná zároveň. I když rodiče nereagují, neznamená to, že by se o mládě papouška nepostaral někdo jiný. Není to však člověk, ale je to jeho sourozenec. Ten vidí, že má problém a tak neváhá a rozdělí se s ním o své jídlo. Potravu mu přinese a nakrmí ho. Sice tak porušuje dané zákony přírody, ale zároveň ukazuje, že i mezi zvířaty může existovat láska a také určitý druh soucitu.

Jak to s papouškem dopadlo?

Důvodem, proč se zdál slabý bylo to, že měl vrozený zdravotní problém. Pokud by zůstal v přírodě, stoprocentně by dříve nebo později zemřel. V domácím chovu však mohl zakročit člověk. Chovatel vzal mládě k veterináři, který odhalil zdravotní problém a nasadil léčbu. Díky tomu papoušek zesílil a nyní o něm můžeme mluvit jako o zcela zdravém kusu. Takovém, který se zcela vyrovná svým sourozencům. Nebýt však jich, již by na tomto světě nebyl. Přitom sám nemohl za to, že měl potíže, jelikož i ty můžeme svést na přírodu a na konkrétní nemoc.

Podívejte se na sourozeneckou lásku

Díky domácímu odchovu bylo možné nejenom pozorovat to, jak to v přírodě reálně funguje, ale bylo možné pozorovat i to, jak unikátní může být bratrská láska, která nemusí existovat jenom mezi lidmi, ale může existovat také mezi zvířaty. V tomto případě tedy mezi papoušky. Podívejte se společně s námi na video, které mapuje dané problémy a hladovění, zásah sourozence, stejně jako to, jak zdravý papoušek následně z daného nemocného vyroste.