Bez politických emocí se odchod Markéty Pekarové Adamové z čela Poslanecké sněmovny rozhodně neobešel. V den, kdy se ujímají funkcí noví poslanci, se kolem končící šéfky TOP 09 strhla vlna komentářů, reakcí i ostrých výroků. Sama Pekarová v rozhovoru pro DVTV kritizovala svého pravděpodobného nástupce, zatímco komentátor Petr Holec si na její působení nebral servítky.
Nová sněmovna a konec éry Pekarové
Dnešní zasedání nově zvolených poslanců znamenalo konec starého složení sněmovny. Z postu předsedkyně odchází Markéta Pekarová Adamová, která se tentokrát rozhodla vůbec nekandidovat. Slavnostní schůzi vede Věra Kovářová z hnutí STAN, do jejíchž rukou poslanci skládají slib. Nového předsedu sněmovny, jímž má být Tomio Okamura, zvolí zákonodárci až později. Tím definitivně končí jedno z nejvýraznějších období současné české politiky, během něhož Pekarová čelila ostrým sporům i politickým tlakům.
Pekarová proti Okamurovi
I přes svůj odchod z vysoké politiky si Pekarová nenechala ujít možnost zaujmout jasné stanovisko k nástupci. V rozhovoru pro DVTV uvedla: „Volba Tomia Okamury předsedou sněmovny je skandální. Roky se tu přece dopouští podobně rasistických a xenofobních výroků jako Filip Turek. Je děsivé, jak jsme některé věci normalizovali.“ Tímto výrokem znovu otevřela staré spory mezi TOP 09 a SPD, které se táhly po celé její funkční období.
Podpora pro Jana Bartoška
Přestože se hlasování už neúčastní, Pekarová se postavila za lidovce Jana Bartoška. Vyzdvihla jeho zkušenost a schopnost vést sněmovnu nestranně: „Honza Bartošek zná sněmovní procesy a jednací řád jako málokdo jiný. Nikdy se nebál zaujmout jasný postoj, stál na straně principů… Byl by skvělý předseda Poslanecké sněmovny.“ Tím dala jasně najevo, že by raději viděla v čele komory zástupce KDU-ČSL než Okamuru z SPD.
Spor o extremismus
Právě otázka spolupráce s SPD patřila mezi největší jablka sváru za jejího působení. TOP 09 opakovaně odmítala dát SPD prostor ve vedení sněmovny, i když měla tato strana více poslanců než oni. Pekarová tehdy prohlásila: „Nikdy jsme nepodporovali ve vedení sněmovny do žádné funkce extremistu… Nemůžete tedy od nás očekávat, že bychom v tomto volebním období volili zástupce této strany do nejužšího vedení sněmovny.“ Tento postoj jí přinesl obdiv i ostrou kritiku, a právě on definoval její styl vedení.

Podpora z vlastních řad
Zcela odlišný tón zazněl od člena TOP Týmu Marka Gajoše, který na sociálních sítích ocenil její přístup a osobnost: „Ona je tak strašně moc milá. Doufám, že až bude Tomio Okamura předsedou sněmovny, konečně všichni pochopíte, jak úžasnou dámu jsme měli v jejím čele.“ Podle něj z Pekarové vyzařovala důstojnost a pozitivní energie, což kontrastuje s jeho popisem Okamury jako člověka šířícího „buranství a nenávist“.
Tvrdý komentář Petra Holce
Komentátor Petr Holec si naopak nebral servítky. Připomněl výrok Miloše Zemana: „Bývalý premiér a prezident Miloš Zeman o Markétě Pekarové Adamové trefně řekl, že je prokletím české politiky, které jednou skončí.“ Podle Holce se tak stalo právě teď. V jeho hodnocení označil éru Pekarové za symbol rozdělení a prázdných gest, která podle něj více škodila, než pomáhala.

„Leninská partaj“ a ztráta voličů
Ve svém komentáři Holec pokračoval ještě ostřeji: „Ta z kdysi konzervativní rakety Miroslava Kalouska udělala pokrokovou leninskou partaj permanentní nenávisti a hlouposti.“ Kritizoval, že TOP 09 se podle něj odklonila od původních hodnot a ztratila podporu voličů. Zmínil i jména jejích blízkých spolupracovníků, kteří prý dál nesou „pekarskou pochodeň“.
Symbol svetrů a „ajfounu“
Holec nezapomněl ani na sarkastickou poznámku: „Po ní tu nejvíc zbydou její svetry proti Putinovi nebo ‚to nemáte na ajfoun?‘“ I přes jeho ironii uznal, že Pekarová dokázala české politice vtisknout rozpoznatelný styl – i když podle něj ne zrovna lichotivý. Jeho komentář uzavřel přirovnáním k herečce Jiřině Švorcové a varoval, že její způsob myšlení z české politiky jen tak nezmizí.
Konec jedné éry
Odchod Markéty Pekarové Adamové ze sněmovny je tak nejen politickou změnou, ale i symbolem konce jednoho stylu vedení, který rozděloval i spojoval. Zatímco jedni v ní vidí odvážnou ženu hájící principy demokracie, druzí ji považují za zosobnění arogance moci. Jisté však je, že její jméno bude v české politice ještě dlouho rezonovat – a že její „svetry proti Putinovi“ se staly možná nechtěným, ale nezapomenutelným symbolem celé jedné éry.
Zdroj: ParlamentníListy.cz
				