Evropská unie čelí nové roztržce mezi členskými státy. Pět zemí včetně Polska a Slovenska ostře vystoupilo proti nově navržené obchodní dohodě s Ukrajinou, která má nahradit dosavadní bezcelní režim. V následujících odstavcích se dozvíte, proč některé státy protestují, jaké argumenty zaznívají ze strany Bruselu a jaký dopad může mít tato dohoda na evropský trh a zemědělce.

Země střední a východní Evropy bijí na poplach

Pět států – konkrétně Polsko, Slovensko, Maďarsko, Bulharsko a Rumunsko – vyjádřilo vážné obavy z návrhu nové obchodní dohody s Ukrajinou. Podle jejich názoru by další uvolnění obchodních bariér mohlo výrazně ohrozit stabilitu jejich vnitřních trhů. Všech pět zemí toto téma otevřelo během zasedání Rady EU pro zemědělství, kde podle informací deníku Ukrajinska pravda varovali, že plánovaná dohoda v rámci tzv. DCFTA může přinést zemědělcům i spotřebitelům v EU nežádoucí důsledky.

Diplomaté se obávají cenového dumpingu

Jak uvedl jeden z evropských diplomatů pro ukrajinský list, státy považují novou dohodu za potenciálně destabilizující: „Pět zemí, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Bulharsko a Rumunsko, dnes na zasedání Rady EU pro zemědělství nadneslo otázku nových obchodních podmínek s Ukrajinou. Jsou přesvědčeny, že nová dohoda v rámci prohloubené a komplexní zóny volného obchodu (DCFTA) by mohla destabilizovat evropské trhy.“ Zmíněné státy se tak obávají, že levnější ukrajinské zboží bude tlačit ceny dolů a poškodí domácí producenty.

Bezcelní režim jako jablko sváru

Dosavadní obchodní vztahy mezi EU a Ukrajinou se řídí dohodou DCFTA, která platí od roku 2022. V rámci ní mohla Ukrajina vyvážet do EU potravinářské a zemědělské produkty, jako jsou drůbež, pšenice nebo cukr, bez nutnosti platit clo. Přestože většina těchto komodit zamířila mimo Evropu – především do Afriky – některé členské státy si stěžují, že jejich trhy přesto trpí nadbytkem levného dovozu.

Eurokomisař hájí dohodu jako výhodnou

Po jednání Rady EU se ke kontroverznímu tématu vyjádřil i eurokomisař pro zemědělství Christophe Hansen. „Na žádost skupiny několika zemí jsme jednali také o revidované dohodě s Ukrajinou,“ uvedl. Podle něj je nutné vést otevřený dialog a diskutovat o všech možných rizicích i přínosech. Hansen je ale přesvědčený, že dohoda přináší evropským farmářům výhody: „Dnes zazněly rozdílné názory na tuto dohodu a já si myslím, že je dobré vést upřímnou diskusi v tomto formátu. Představil jsem fakta o této dohodě a řekl, že je v nejlepším zájmu našich zemědělců.“

Rozdělená Evropa a tlak na Komisi

Z vývoje je zřejmé, že Unie není v postoji k Ukrajině jednotná. Zatímco některé státy trvají na pokračování podpory Kyjeva bez omezení, jiné začínají nahlas upozorňovat na ekonomické dopady. Výrazně slyšet je především Polsko. To již v minulosti přijalo několik jednostranných kroků k omezení ukrajinského dovozu. Nyní žádají společné řešení na evropské úrovni a volají po úpravě pravidel, která by zajistila férovou konkurenci.

Francie a další státy sdílejí obavy

Kritika nové dohody nepřichází pouze z východu Evropy. Také Francie podle dřívějších informací ČTK vyjádřila nesouhlas s tím, že ukrajinské produkty tlačí dolů ceny na jejím trhu. I když největší část ukrajinského exportu míří jinam, přítomnost levného zboží v některých regionech způsobuje tlak na místní producenty. Právě otázka cenové stability a ochrany domácí produkce se tak stává hlavním bodem sporu.

Ukrajina v roli tržního konkurenta

Zatímco dříve EU vnímala Ukrajinu především jako potřebného partnera v nouzi, nyní se Kyjev stává také silným konkurentem. Sektor zemědělství v této zemi je totiž nejen rozsáhlý, ale i velmi efektivní, což z něj činí reálnou hrozbu pro evropské výrobce. Z tohoto důvodu některé státy zvažují, jak nastavit podmínky tak, aby byly výhodné pro obě strany – bez toho, aby docházelo k deformacím trhu.

Napětí může narušit jednotu EU

Závěrem se nabízí otázka, zda spor o obchodní dohodu s Ukrajinou neohrozí jednotu EU. V době, kdy Unie čelí řadě krizí – od energetiky po bezpečnost – se podobné rozpory mohou stát nebezpečným precedentem. Pokud se nenajde konsenzus, hrozí, že se otázky spojené s podporou Ukrajiny začnou politicky zneužívat. Prozatím však Evropská komise trvá na tom, že dohoda je pro obě strany výhodná a bude se snažit přesvědčit členské státy, aby své obavy přehodnotily.

Zdroj: Novinky.cz