Tajemný lístek změnil poklidný pohřeb v akční zážitek

Bylo to někdy v půlce jara. Neočekávané oteplení přimělo rozkvést všechny stromy a rozezpívalo ptáky na větvích, i když samotné místo, kde se příběh odehrává, stále působilo ponuře. Serega, jenž se už před několika lety stal bezdomovcem, se bezcílně potloukal hřbitovem, když si všiml zamyšleného muže na lavičce. V naději, že si vydělá alespoň nějaké peníze, se ho přišel zeptat, zda nepotřebuje pomoci s úklidem hrobu po dlouhé zimě.

Muž mu předal zvláštní vzkaz

Muž ale zdvořile poděkoval a odmítl. Serega se už chystal odejít, když ho muž přeci jen zastavil. Rychle něco načmáral do sešitu, vytrhnul list, přeložil ho na polovinu a podal ho bezdomovci se slovy, ať na toto místo přijde přesně za týden v poledne a lístek podá truchlící vdově. K tomu bezdomovci přidal pár bankovek, aby na svůj úkol nezapomněl.

Pro Seregu týden utekl jako voda. Vydělanými penězi si přilepšil a se svými přáteli z ulice se společně napili dobrého vína. Na svůj slib při tom dočista zapomněl. Když o týden později kolem procházel hřbitovní průvod, ani mu nevěnoval pozornost. Něco mu ale našeptávalo podívat se do tváře zesnulého muže, vzpomněl si, co slíbil.

Čtěte také: Manželka odhalila nevěru svého muže – ale až po jeho smrti

Serega svůj slib splnil

Serega začal horečně hledat lístek se vzkazem. Vzal si poznámku a vydal se k místu, kde se pohřební průvod zastavil a kde před týdnem seděl s neznámým mužem – nyní nebožtíkem v rakvi. Vdova Elena neutěšitelně plakala a zdráhala se uvěřit tomu, co se stalo. Ještě včera byl její muž živý a zdravý a dnes ho ukládala do hrobu.

Den před pohřbem odjel muž se svými přáteli do lázní. Pozdě v noci čekal vdovu telefonát od jeho obchodního partnera, který jí oznámil, že její muž náhle onemocněl a zemřel při převozu do nemocnice. Když se se svým zesnulým manželem rozloučila, odstoupila od vykopaného hrobu, aby umožnila ostatním příbuzným naposledy pohlédnout na rakev.

Lístek změnil průběh celého pohřbu

Najednou se kdosi dotkl Elenina lokte. Otočila se a viděla Seregu, jak k ní natahuje kousek papíru. Zpočátku se zdráhala, ale přeci jen si ho vzala, když jí Serega řekl, že poznámku napsal její zesnulý manžel přesně před týdnem na tomto místě a pověděl jí o zvláštním přání, které muž měl. Když Elena papír rozevřela, okamžitě poznala jeho rukopis, o pravosti tedy nemohl být pochyb.

Sotva lístek dočetla, vrhla se vdova ke hrobu. Otevřela víko rakve, uchopila manžela za ramena a začala s ním třást. Po chvíli ho dokonce bila pěstmi do obličeje. Dav byl zpočátku zkoprnělý. První, kdo se vzpamatoval, byl právě onen obchodní partner, a snažil se ji od rakve odtáhnout. V tom ale domnělý nebožtík otevřel oči. Na lístku stálo: „Nenech mě pohřbít, jsem naživu.“

Operace byla zdařilá

O několik hodin později už Elena seděla v čekárně nemocnice, zatímco chiruržka operovala jejího manžela s těžkou ranou v žaludku. Vzpomínala na události posledních dnů jako na útržky filmu. Její muž, který křičí do telefonu na svého obchodního partnera. Obchodní partner, který shání prášky na spaní. A pak telefonát o manželově smrti. Rychlý útěk obchodního partnera ze hřbitova.

Operace ukázala vysokou koncentraci prášků na spaní v mužově žaludku. Obchodní partner, který viděl, že jeho strategie selhala, se ještě pokusil o útěk, přesto ho policie dopadla a obvinila z pokusu o vraždu. Muž se brzy uzdravil a vrátil se domů ke své ženě, které nikdy nepřestane být vděčný za záchranu jeho života.