Ne každý pejsek má štěstí, že se dostane do skvělé rodiny, které ho zahrnuje jídlem, péčí, pohodlím a láskou. Je mnoho takových, kteří toto štěstí bohužel nemají. Jsou na ulici a mají strach, ale i hlad, stejně jako obavy. Naštěstí tu jsou lidé, kterým není osud takových pejsků lhostejný. A to Se týká i psa z našeho příběhu. I ten byl nalezený, jak se venku krčí v rohu a je vidět, jak je vystrašený, jak je hladový a jaká je mu zima.

Pomohla mu organizace nesoucí název Hope For Paws

Název této organizace by se dal přeložit jako Naděje pro tlapky. Jasně to ukazuje na fakt, že se jedná o organizaci pomáhající zvířátkům. Ta dostala informaci o opuštěném pejskovi a tak zcela pochopitelně rychle vyrazila na dané místo. Zde viděli to, co popisujeme. Pejsek byl v rohu a měl obavy. Pomalu se k němu blížili, jelikož nechtěli riskovat, že jim uteče.

Odchyt se povedl

Pejsek sice měl obavy, ale sám vycítil, že za ním jdou dobří lidé, kteří mu budou chtít pomoci. I proto nikam neutíkal, stejně jako se nijak nebránil. Lidé z organizace Hope For Paws mu nasadili vodítko, vzali ho do náručí a hned ho začali hladit a uklidňovat. Následně putoval do auta, jelikož ho čekala cesta k veterináři, který ho musel prohlédnout a oočkovat, aby byl v pořádku i po zdravotní stránce.

Čtěte také: Máte ve svém šatníku péřovou bundu? Neutrácejte enormní sumy peněz za čistírnu a vyperte si ji doma dle tohoto jednoduchého návodu!

Nové jméno i noví majitelé

Kontrola u lékaře proběhla v pořádku a už na ní bylo vidět, že pejsek opět získává důvěru k lidem. Všude ho hladili a konejšili ho. Také dostal své dost možná první jméno, a to Scooby-Roo. Hned po lékařské kontrole se začalo s hledáním nových majitelů. Jelikož se jednalo o pěkného a hodného pejska, nebylo to nijak složité. Sice bylo třeba počítat s delší dobou úplného zotavení, ale i to se u nových majitelů bez problémů zvládlo.

A jak je na tom Scooby-Roo teď? Lidé z Hope for Paws, kteří ho čas od času navštíví, jasně říkají, že je to nejspokojenější pes pod sluncem. Má milující majitele a má stále obrovskou radost ze života. Je hodný, je mazlivý a hlavně si stále pamatuje toho, kdo ho zachránil. K tomu stále pociťuje obrovský vděk. Tento příběh budiž inspirací, že bychom si měli všímat opuštěných zvířátek a těm pomáhat.