Obálky od finančních úřadů vyvolaly v posledních dnech mezi lidmi vlnu rozhořčení. Mnozí občané, včetně voličů vládní koalice, se nestačí divit, jak prudce vzrostla daň z nemovitosti. Přestože premiér Petr Fiala tvrdí, že jde o nutné a únosné opatření, kritika sílí. V článku se podíváme na to, co konkrétně změny přinesly, jak se daně počítají a proč se mnoho lidí cítí podvedeno.

Nečekané složenky rozčílily i voliče vlády

V posledních týdnech dorazily do poštovních schránek složenky s předpisem daně z nemovitosti a u mnoha lidí vyvolaly překvapení i rozčarování. Změny totiž znamenají mnohdy až trojnásobné navýšení částky, kterou musejí vlastníci nemovitostí státu odvést. Nejde přitom pouze o odpůrce vlády – rozladění neskrývají ani někteří její příznivci. Redaktor iDNES Josef Kopecký se na sociální síti X svěřil: „Když mi přišla složenka, že mám za byt v osobním vlastnictví, který jsem si před lety koupil z řádně zdaněných peněz, zaplatit cca třikrát vyšší daň z nemovitosti, tak jsem jako občan a volič v Praze zapochyboval, že máme skutečně pravicovou vládu.“

Daňová úprava překvapila veřejnost

Zvýšení daně z nemovitých věcí je výsledkem konsolidačního balíčku, který vláda schválila v roce 2023. Tento krok měl za cíl stabilizovat státní finance, ale jeho dopady na běžné občany jsou nyní hmatatelné. Nově stanovená základní sazba daně vzrostla z rozhodnutí vlády plošně o zhruba 80 procent, což znamená výrazný zásah do peněženek mnoha domácností. Lidé často až při obdržení složenky pochopili, že dopady reforem pocítí na vlastní kůži.

Automatická valorizace daně podle inflace

Další důležitou novinkou je zavedení tzv. inflačního koeficientu, kterým se výsledná daň každoročně navyšuje podle míry inflace. Tento koeficient vyhlašuje Ministerstvo financí vždy do konce června roku, který předchází zdanění. V praxi to znamená, že daně z nemovitostí porostou automaticky i v dalších letech, aniž by bylo nutné schvalovat nové zákony. Obce mají navíc možnost stanovený koeficient dále zvýšit vlastní vyhláškou, takže konečná výše daně se může v jednotlivých městech a obcích výrazně lišit.

Fiala změny hájí, ale uznává nepříjemnost

Premiér Petr Fiala se ke zvýšení daní vyjádřil při setkání s občany a snažil se své rozhodnutí obhájit. „Já bych daně nezvýšil, kdybychom nemuseli. A ne na žádnou Ukrajinu. Mimo jiné třeba na to, abychom pomohli lidem s cenami energií. Zastropovali jsme ceny energií pro lidi, pro firmy. Vždyť to něco stálo. Teď důležitá věc: Nesáhli jsme v podstatě na daň z příjmu. Zvýšili jsme majetkové daně. Vím, že to je nepříjemný. Je. Ale daň z nemovitostí je i po tom zvýšení v České republice jedna z nejnižších, nejenom v Evropské unii, ale i v zemích OECD. Takže je to únosné,“ uvedl. Jeho slova však řadu lidí neuklidnila.

Vliv na rozpočty domácností je značný

Zvýšení daně se týká všech vlastníků nemovitostí, přičemž výše daně se vypočítává z celkové plochy. Platí jednoduché pravidlo – čím větší rozloha, tím vyšší odvod. U malometrážních bytů bývá navíc cena za metr čtvereční vyšší, a proto i daň může být překvapivě vysoká. Mnoho lidí nyní musí v napjatých rodinných rozpočtech najít nové zdroje, jak poplatek pokrýt. Pro některé důchodce či rodiny s dětmi to představuje výraznou zátěž.

Vlastníci platí, ale obec profituje

Ačkoliv výběr daně zajišťuje stát prostřednictvím finančních úřadů, peníze putují do rozpočtů obcí. Ty mají z těchto daní důležitý příjem, kterým financují chod měst a obcí – od údržby komunikací po provoz veřejných služeb. Tento fakt ale většině poplatníků příliš radosti nepřináší. Především v menších obcích lidé často vnímají, že za své peníze dostávají minimum služeb, a tak se ptají, proč musejí platit víc než dřív.

Rozpor mezi sliby a realitou

Zvýšení daně z nemovitostí působí jako přímý rozpor s předvolebními sliby současné vlády. Mnozí si kladou otázku, jak může pravicová vláda, která se tradičně prezentuje jako zastánce nízkých daní, tak výrazně navýšit majetkové odvody. Nejde tedy jen o ekonomický problém, ale i o politický. Volební důvěra se může kvůli těmto opatřením otřást a ve volbách se změny jistě promítnou.

Do budoucna se zvyšování může opakovat

Jelikož inflační koeficient umožňuje každoroční navyšování daně automaticky, očekává se, že i v dalších letech bude poplatek z nemovitostí růst. Pokud inflace zůstane na vyšších hodnotách, lidé se s podobnými složenkami budou potýkat pravidelně. Naděje, že se sazby vrátí na původní úroveň, je zatím mizivá. Občané se tak musí připravit, že vlastnictví nemovitosti bude čím dál nákladnější.

Zdroj: ParlamentníListy.cz