Jiří Pasz mapuje, jak válka na Ukrajině zásadně proměnila vnímání duševního zdraví v celé společnosti. Společně s odborníky z oblasti psychologie a psychiatrie vytvořil report Neviditelné rány, který odhaluje neviditelná traumata, jež si lidé odnášejí nejen z bojiště, ale i z běžného každodenního života v zemi zmítané válkou. Tento článek přibližuje příběhy bolesti, odvahy i vnitřního boje a ukazuje, jak Ukrajinci hledají nové způsoby přežití – nejen fyzicky, ale hlavně psychicky.

Proměna pohledu na duševní zdraví

Válka dramaticky změnila, jak Ukrajinci přistupují k psychickému zdraví. Dříve stigmatizované téma se postupně stává běžnou součástí veřejné debaty. Lidé začali otevřeně mluvit o svých pocitech, vyhledávají odborníky a hledají způsoby, jak se vypořádat s extrémním stresem. Jiří Pasz v rozhovoru potvrzuje: „Podobně jako covid částečně destigmatizoval téma duševního zdraví, válka přiměla lidi se o tato témata více zajímat, protože nemají na výběr.“

Nedostatek odborníků a přetížený systém

Ačkoliv se společnost začala více zajímat o duševní pohodu, systémová podpora nestíhá reagovat na rychle rostoucí poptávku. Obzvlášť kritická je situace v přifrontových oblastech, kde chybí psychologové i psychiatři. Tato disproporce může mít v dlouhodobém měřítku fatální následky nejen pro jednotlivce, ale i pro celou společnost, varují autoři reportu. Bez dostatečné pomoci hrozí prohlubování traumat i psychické vyčerpání obyvatel.

Smrt jako každodenní realita

Lidé na Ukrajině žijí pod stálou hrozbou útoku, a to se výrazně podepisuje na jejich vnitřním nastavení. Jiří Pasz popisuje, jak běžné je přemýšlet o smrti prakticky neustále: „Sedíme v kavárně, za patnáct minut sem může dopadnout raketa, za půl hodiny dron. V tomto časovém horizontu můžeme být oba mrtví.“ Takové uvažování se stalo normou, a lidé se ho museli naučit přijmout, aby vůbec dokázali dál fungovat.

Změna hodnot a vztahů

Z války vzešla i zásadní proměna hodnot. Materialistické smýšlení, které v minulosti dominovalo, ustoupilo do pozadí. Místo něj se do popředí dostaly mezilidské vztahy a potřeba psychického bezpečí. Výzkumy potvrzují, že právě kvalitní sociální vazby patří k hlavním pilířům zdraví a životní spokojenosti. Ukrajinci se tak učí žít jinak – s důrazem na přítomnost, blízkost a sdílení.

Inovativní přístupy k terapii

Zajímavým trendem je využívání netradičních terapeutických metod. Například tzv. mountain terapie, kdy se veteráni vydávají na několik dní do hor, aby se mohli pomalu stabilizovat, nebo večerní techno party, kde se lidé snaží tancem, pohybem a hudbou ventilovat emoce. Jak Jiří Pasz říká, takové prostředí umožňuje truchlit, smát se i přežít další den s vědomím, že někde existuje alespoň kousek normálnosti.

Bezpečné prostory jako záchrana

Na Ukrajině se rozvíjí i koncept psychicky bezpečných prostor. Tato místa poskytují útočiště těm, kteří trpí výčitkami, studem nebo pocitem viny – ať už jde o vojáky, novináře nebo pomáhající profesionály. Psychologové i sami účastníci popisují, jak důležité je mít alespoň několik dní volna, možnost otevřeně promluvit a odpočinout si od stavu neustálé pohotovosti.

Role státu a veřejných osobností

Ukrajinská vláda začala aktivně podporovat přístup k psychologické péči – vznikly mobilní aplikace, programy jako „Ty jak“ nebo videokanály zaměřené na osvětu. Do debaty se zapojují i známé osobnosti jako první dáma Olena Zelenská. Téma duševního zdraví tak rezonuje napříč společností a pomáhá bourat dávné stereotypy, které dlouho bránily otevřenému dialogu.

Psychická odolnost jako součást obrany

Krize duševního zdraví je dnes vnímána nejen jako humanitární, ale i bezpečnostní výzva. Válka se totiž neodehrává jen na bojišti, ale i v myslích lidí. Jak zdůrazňuje Jiří Pasz: „Tělo a mysl vydrží hodně. Vojáci vzdorují už několik let. Psychologická válka se však snaží podlomit vůli. Proto je třeba udržet populaci psychicky i fyzicky zdravou — jinak hrozí zhroucení fronty i státu.“ A právě v tom spočívá důležitost pomoci nejen fyzické, ale především psychické.

Zdroj: DenikReferendum.cz