Umírající 9letý chlapec s rakovinou naposledy promluví ke svému nešťastnému otci. Tato slova vyvolávají mnoho emocí a nejenom slabší povahy musí rozplakat. Podívejte se na velmi smutný příběh

Spousta z nás má v životě opravdu smůlu, neboť se musí vyrovnávat s celou řadou problémů. Jsou lidé, kteří problémy téměř neznají a žijí si šťastně a spokojeně. Jsou naopak lidé, kteří chtějí žít šťastný život, ale bohužel jsou jim neustále kladeny překážky, které jejich touhu po štěstí kazí. Kde je tedy spravedlnost? Neměl by každý člověk mít právo na prožití šťastného života? Určitě ano, ale bohužel tomu tak mnohdy není. Nejčastější překážkou je nemoc, která nám může vzít život. O to horší je to v případě, kdy nemoc vezme život dítěti. Rodiče se z toho potom jen velmi těžko vzpamatovávají. Těžko říct, co cítil muž, jehož umírající syn mu řekl před smrtí poslední slova.

Velká rána pro rodiče

Ve velmi nízkém věku tento chlapec onemocněl, což pro jeho rodiče byla velmi bolestivá rána. Všichni, včetně lékařů, doufali, že bude nějaká naděje na záchranu, nicméně se jednalo o nemoc, u které byla šance na přežití velmi malá. V tuto chvíli se rodiče začnou i modlit a přát veškeré štěstí a sílu svému dítěti. Chlapec onemocněl velmi vzácnou a agresivní formou rakoviny, které většinou zabíjí do jednoho roku od diagnózy. Chlapec měl na mozku dva nádory, které bohužel nešly odstranit.

Často mluvil o smrti

Jakmile mu byly tyto příznaky diagnostikovány, začala chlapec velmi často mluvit s rodiči o smrti. I přesto, že to bylo velmi obtížné, jeho otec chtěl, aby tomu chlapec čelil. Chtěl, aby chlapec ve zbytku života dělal vše naplno a život si zkusil užít. Uspořádal mu poslední a velmi neobvyklý dárek. Nečekal ovšem, že se brzy dozví něco, na co mnoho rodičů nezná odpověď.

Čtěte také: Pokud najdete na obrázku 3 pandy – vaše IQ je nadprůměrné. Otestujte se!

Už musím jít

Jako dárek se rozhodl, že vezme chlapce na lov. Nečekal, že by se mu to tolik líbilo. Chlapec si den opravdu užil, jenže potom se začal jeho stav velmi zhoršovat. Špatně se mu dýchalo a nemohl dobře chodit. Když nadešla chvíle, řekl syn svému otci větu, na kterou otec velmi těžko hledal odpověď, a která by dostala asi každého, řekl: „Tati, už musím jít.“ I přesto, že spousta lidí by odpověď nenašla, jeho otec to zvládl. Slíbil mu, že všechno bude v pořádku, proto tak dlouho bojoval. Slíbil mu také, že nebude smutný, až syn umře.