David Hampl
19 června, 2019

Okolnosti našeho života jsou doslova nevyzpytatelné. Nikdo z nás neví, co se mu může stát. A to stejné platí i ve chvíli, kdy máte děti. Můžete je hlídat od rána do večera, ale stejně se najde chvíle, kdy se něco stane. To potvrzuje i tato ruská rodina, která domě žila s jejich malým potomkem.

Chlapeček se léčil ze žloutenky

Malý chlapec onemocněl žloutenkou a kromě klasické medikace byla rodičům doporučena také speciální lampa, která pomáhala eliminovat nemoc. Rodiče poslechli rady lékařů a tak lampu pravidelně zapínali. A to i danou osudnou noc. Najednou uslyšeli zvláštní zvuk a až po chvíli jim došlo, co se mohlo stát. Běželi do dětského pokoje, který byl v plamenech. Bylo nutné udělat jediní – vzít dítě a utéct.

Hořet začalo z prostého důvodu. Tím byla daná lampa, u které nastal zkrat a následně došlo k vypuknutí požáru, který se začal rychle šířit. Nejvíce mu bylo vystaveno malé bezbranné dítě, které bylo nutné zachránit. Povedlo se to rodičům?

Dítě bylo vyneseno z hořícího domu

Záchrana života se povedla a dítě v plamenech neuhořelo. Nutno ale říci, že jelikož požár vypukl hned u jeho postýlky, neunikl chlapeček síle plamenů. A tak musel ihned k lékařům, kteří zahájili léčbu spojenou primárně s utišením bolesti a ochlazování popálenin, které vznikly.

Dítě bylo zachráněno. Navždy však bude jiné

Miminko bylo zachráněno, což byla pro rodiče, ale i pro lékaře velká úleva. Nutno ale říci, že popáleniny nejde nikdy stoprocentně zamaskovat. Aktuálně jsou malému chlapci 2 roky a již pociťuje, že je jiný než ostatní. Ve svém okolí vidí, že na něho lidé reagují jinak. To mu pochopitelně přijde divné, jelikož on se jiný necítí. Ano, vypadá jinak, ale má stejné potřeby, jako každé jiné dítě. Hledá lásku a něhu, chce si hrát, smát se a vymýšlet lumpárny. Nebýt dané nehody, nikdo ho od ostatních dětí nijak neodliší.

Šok přišel i ze strany jeho matky

Jako by pro malého chlapce nebyl osud krutý až příliš. Přišla další rána, ze strany jeho matky. Ta se ho totiž zřekla a chtěla, aby šlo dítě do ústavu. Jak z důvodu, že by si do konce života při každém pohledu na něj vyčítala, co se stalo. Ale i proto, že když se dozvěděla o náročnosti léčby a péče, obávala se toho, že to nezvládne. Třetím důvodem bylo to, že se nedokázala smířit s tím, jak bude její dítko vypadá. Pro malého chlapce to byla poměrně velká rána, jelikož přišel o zdraví a poté i o svou matku. Tu samozřejmě většina lidí odsoudila. Není se čemu divit.

Příběh chlapce a jeho matky nekončí

Později se jeho matka rozhodla, že si ho opět vezme. Kdo si myslí, že převládala hlavně láska a touha po svém chlapci, je na omylu. Žena zjistila, že by vlivem dané nehody dostávala nemalé finanční prostředky od státu. To byla ona motivace, proč se k němu chtěla vrátit. Nutno ale říci, že v tu dobu již byl chlapeček nabízený k adopci a našli se zájemce. Vše muselo dojít až k soudu, kde se rozhodlo, kam půjde. A nutno říci, že ve většině případů soudy svěřují děti primárně do péče biologických rodičů.

Jak vše dopadlo?

Pro malého chlapce úplně nejlépe. Nejenom, že přežil, ale také se může radovat z toho, že má opravdu milující rodiče. Soud totiž rozhodl ve prospěch adoptivních rodičů. Žádost jeho biologické matky totiž zamítl, jelikož v ní neviděl nic jiného, než jenom snahu o finanční prospěch, Každý si v tu chvíli oddychl. A i když je chlapec na první pohled jiný vlivem daného úrazu, je třeba říci, že má to, co mnoha dětem chybí. Někoho, kdo ho má skutečně rád. A nezáleží na tom, že nejde o biologické rodiče.

Sdílejte článek