Zřejmě již od podzimu loňského roku se lidstvo potýká s koronavirem odborně označovaným jako SARS-CoV-2, který způsobuje onemocnění COVID-19. Epidemie tohoto viru propukla začátkem tohoto roku v Čínské lidové republice a poté se brzy rozšířila prakticky do celého světa. V současné době bojují s pandemií vlády většiny zemí a přijímají různá bezpečnostní a omezující opatření, aby se co nejvíce zamezilo šíření tohoto nebezpečného onemocnění, které postihuje řadu orgánů a má na svědomí již téměř jeden a čtvrt milionů lidí na světě, přičemž počet nakažených v celosvětovém měřítku dosáhl počátkem listopadu roku 2020 téměř 49 milionů.

Důležité je poznat nepřítele

Vedle vlád, které jsou zodpovědné za různé typy opatření a zejména za zachování fungování zdravotnického systému, se virem jako takovým od samého počátku intenzivně zabývají vědci z různých vědních oborů, zejména mikrobiologie a genetiky, ale také řady dalších. Prvními vědci byli samozřejmě experti z Číny, kteří se s virem a jeho projevy setkali jako první. Na jejich studie poté postupně navazují také vědecké týmy různých zemí, kdy jejich hlavním cílem je samozřejmě vyvinout účinnou vakcínu, která by mohla pandemii zastavit.

Aby však vakcína byla skutečně účinná, je třeba virus nejprve co nejlépe poznat a popsat z hlediska jeho struktury, možných mutací i účinků na lidské zdraví a dalších souvisejících faktorů, které jej ovlivňují.

Čtěte také: Chirurgové jásají: lidé podlehli novému trendu, každý chce tento proces, trvá jen 30 minut

Krevní skupina jako jeden z faktorů odolnosti organismu

Již prvotní studie, které byly publikovány čínskými vědci, ukazovaly, že existuje spojitost mezi onemocněním COVID-19 a krevními skupinami. Nejde ani tak o to, že by jedinci s určitou krevní skupinou byli například náchylnější k tomu, aby touto chorobou onemocněli, jako spíše o to, že krevní skupina má, zdá se, vliv na samotný průběh této nemoci.

Výsledky přitom nejsou jen z Číny, ale rozsáhlé studie byly provedeny zejména v Itálii, Španělsku a zejména Dánsku, kde byl vzorek zkoumaných skutečně reprezentativní, protože čítal více než 470 tisíc pacientů.

Z výzkumů vyplývá, že u pacientů s krevní skupinou A je vyšší riziko těžšího průběhu onemocnění COVID-19, přičemž například nutnost napojení na plicní ventilátor zvyšuje tento faktor až o 50 %. Lidé s touto krevní skupinou by tedy více než jiní měli posilovat svůj imunitní systém a přejít na zdravější životní styl, což jim v boji s tímto onemocněním, pokud se jím nakazí, může samozřejmě výrazně pomoct.