Filmový festival v Karlových Varech je každoroční událostí, která přitahuje pozornost nejen milovníků kinematografie, ale i médií a veřejnosti. Mezi hvězdnými hosty, které v průběhu let festival hostil, je i herečka Veronika Žilková, která se ve své nedávné talk show pro deník Blesk otevřeně podělila o své zážitky z této prestižní akce. Její odhalení odhalují rušivé a znepokojující skutečnosti o zneužívání moci a sexuálním obtěžování, kterému se ženy v průmyslu musely v minulosti vyrovnávat.

Veronika Žilková: Od mladé herečky k uznávané hvězdě

Její cesta na filmový festival v Karlových Varech sahá až do roku 1984, kdy se na něj poprvé dostavila jako mladičká herečka s filmem Samorost. V té době se festival výrazně lišil od dnešní podoby. Místo sponzorských aut se herci a tvůrci pohybovali pěšky mezi hotely Pupp a Thermal. A zatímco dnes mají herci luxusní ubytování, v minulosti patřily nejlepší pokoje pouze „papalášům“ z Ústředního výboru Komunistické strany Československa a tehdejšímu řediteli Československého filmu Jiřímu Purškovi.

Sexuální obtěžování a zneužívání moci

Žilková ve své výpovědi otevřeně popsala, že v té době panovala v kinematografickém prostředí nezdravá atmosféra sexuálního obtěžování a zneužívání moci. Samotná Žilková se stala obětí nevhodného chování ze strany nejmocnějšího muže socialistické kinematografie, Jiřího Purše. „Měli pocit, že cesta mladé herečky na pódium vede přes jejich ložnici. Samozřejmě, někdo se tam zastavil… No, já jsem ale Purškovi dala facku, že na mě nikdo sahat nebude!“ vzpomínala Žilková.

Její odvážný čin však pro ni mohl mít vážné následky. „Bála jsem se, že tím skončím,“ přiznala. Ale jak sama dodala, „když jdete rovnou cestou, ono se to vyplatí. Přes ty ložnice to není ideální cesta, je to cesta do pekla.„

Trauma z dětství

Žilková se ve své výpovědi dotkla i osobnějších témat. Práce na filmu Světýlka, kde hrála babičku, pro ni byla jistou terapií. Toto drama pojednává o traumatizujícím dopadu hádek rodičů na děti, což je něco, co sama Žilková zažila.

„Sama jsem si vybavila, jaké jsem zažívala dusno. Rodiče spolu zůstali jen proto, že se báli Boha,“ svěřila se herečka, která je již třikrát rozvedená. „Možná proto, jaké dusno jsem zažívala mezi rodiči v dětství, jsem se sama vždycky raději rychle rozvedla.“

Silné emoce, které v ní film vyvolal, byly až tak intenzivní, že Žilková přiznala, že po jeho zhlédnutí uvažovala o sebevraždě. „Po projekci Světýlek jsem dostala takovou depresi, že jsem chtěla spáchat sebevraždu! Uvědomila jsem si, kolikrát jsem děti tomuto dusnu vystavila…„

Kariéra v proměnách času

Přestože její začátky na filmovém festivalu v Karlových Varech nebyly vždy jednoduché, její kariéra se postupně rozvíjela a ona se vypracovala v jednu z nejvýraznějších českých hereček. Od svého debutu ve filmu Samorost v roce 1984 se stala neodmyslitelnou součástí české kinematografie

Její herecká dráha byla poznamenaná nejen úspěchy, ale i osobními výzvami, včetně třech rozvodů. Přesto si Žilková dokázala vybudovat pevné místo v srdcích diváků a stala se jednou z nejvýraznějších tváří českého showbyznysu.

Žilková dnes

V současnosti je Veronika Žilková uznávanou a respektovanou herečkou, která si díky své odvaze a upřímnosti získala obdiv veřejnosti. Její otevřené sdílení zkušeností se sexuálním obtěžováním a zneužíváním moci na filmovém festivalu v Karlových Varech je dalším důkazem její síly a odvahy postavit se nespravedlnosti.

Žilková tak nejen obohacuje českou kinematografii svým hereckým uměním, ale také inspiruje další generace žen, aby se nebály promluvit o problémech, kterým čelí. Její příběh je připomínkou, že i v těch nejtemnějších dobách je možné najít cestu k úspěchu a naplnění. Stačí, když člověk jde přímo a nebojí se postavit zlu tváří v tvář.

Zdroj: Blesk.cz