Českou politickou scénu čeká další ostrý střet, tentokrát kvůli penězům pro lidi, kteří přijdou o zaměstnání. Vláda schválila návrh, který má podporu v nezaměstnanosti citelně snížit a státnímu rozpočtu přinést miliardové úspory. Záměr však ještě zdaleka nemá vyhráno. Proti se totiž postavila SPD, bez jejíchž poslanců může mít kabinet ve Sněmovně problém potřebnou změnu prosadit. Spor se navíc netýká pouze výše podpory, ale také pravidel pro starší uchazeče, rekvalifikace nebo rodiče malých dětí.

Podpora má výrazně klesnout

Vláda ANO, SPD a Motoristů sobě v pondělí podpořila návrh, který počítá s výrazným snížením podpory v nezaměstnanosti. Zatímco během prvních dvou měsíců dnes nezaměstnaný dostává 80 procent svého předchozího výdělku, nově by tato částka měla představovat pouze 65 procent. Změnit se má také maximální hranice vyplácené podpory. Místo současných 80 procent průměrné mzdy by strop klesl na 60 procent. Ministerstvo práce si od této změny slibuje významnou úlevu pro státní rozpočet, která se má každoročně pohybovat v řádu několika miliard korun.

Juchelka vysvětluje důvody změny

Ministr práce a sociálních věcí za ANO Aleš Juchelka tvrdí, že současná výše podpory už podle vlády neodpovídá situaci na pracovním trhu. „Minulá vláda zvýšila podporu v prvních měsících nezaměstnanosti z 65 na 80 procent. V situaci, kdy je pracovní trh stabilizovaný, nepovažujeme takto vysokou podporu za potřebnou. Smyslem podpory v nezaměstnanosti má být především pomoci lidem překlenout období, kdy jsou bez práce, nikoliv vytvářet motivaci zůstávat na podpoře déle, než je nutné. Vracíme proto sazbu na 65 procent a snižujeme také maximální strop podpory. Změny přinesou státnímu rozpočtu úsporu přibližně 4,5 až 5 miliard korun ročně,“ uvedl Juchelka.

Nová pravidla bez ohledu na věk

Ministerský návrh počítá také s úpravou samotného průběhu čerpání podpory. Bez ohledu na věk uchazeče by během prvních dvou měsíců dosahovala 65 procent průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. V následujících dvou měsících by klesla na 50 procent a po zbytek podpůrčí doby na 45 procent. Právě sjednocení procentních sazeb představuje jednu z podstatných změn. Kabinet tím chce odstranit současné zvýhodnění některých starších uchazečů, kteří mohou vyšší procentní sazbu pobírat po delší časové období.

Délka čerpání zůstane zachována

Přestože chce vláda změnit procentní sazby, samotnou délku podpůrčí doby zkracovat neplánuje. Lidé mladší 52 let by tak nadále mohli podporu pobírat pět měsíců. Uchazečům ve věku od 52 do 57 let zůstane osm měsíců a lidé starší 57 let budou mít dál nárok až na jedenáct měsíců. Změny se však nemají zastavit pouze u běžné podpory. Nižší částky by se mohly dotknout také lidí při rekvalifikaci, rodičů malých dětí nebo osob, které v předchozím období pečovaly o své blízké. Návrh proto může zasáhnout podstatně širší skupinu lidí.

SPD se proti návrhu postavila

Právě tady ale začíná pro kabinet zásadní politický problém. Menší koaliční partner SPD s návrhem nesouhlasí. Hnutí Tomia Okamury kritizuje také způsob, jakým ministr Juchelka změnu předložil. Podle SPD návrh před jednáním vlády neprošel koaliční radou. Okamura, který stojí také v čele Poslanecké sněmovny, označil zamýšlené omezení podpory za trestání pracujících lidí, kteří přišli o zaměstnání a na peníze mají nárok. Nesouhlas SPD přitom není pouze symbolický. Pokud její poslanci změnu nepodpoří, může mít vláda ve Sněmovně zásadní problém.

Koalice potřebuje dvacet poslanců SPD

Vládní koalice disponuje celkem 108 poslaneckými hlasy, přičemž právě SPD drží dvacet z nich. ANO a Motoristé sobě proto bez podpory Okamurova hnutí nemají dostatek hlasů k tomu, aby návrh vlastními silami protlačili parlamentem. Vládní návrh tak sice prošel kabinetem, jeho další osud však zůstává otevřený. Rozhodující bitva se odehraje ve Sněmovně, kde se ukáže, zda koaliční strany naleznou kompromis, případně zda vláda dokáže získat podporu někde jinde. Z původně rozpočtového opatření se tak rychle stává citlivý spor uvnitř samotné koalice.

Odbory posílají jasný nesouhlas

Kritika nepřichází pouze od SPD. Proti snižování podpory vystoupily také odbory, které ministrovi práce poslaly nesouhlasný dopis. Předseda ČMKOS Josef Středula argumentuje tím, že podpora nemá člověka trestat za ztrátu zaměstnání, ale umožnit mu překlenout složité období. „Myslíme si, že takový nápad není potřeba dál prosazovat. Nechceme, aby se vůbec realizoval. Bylo by to nelogické. Bylo by to proti smyslu podpory v nezaměstnanosti, která není trest za to, že člověk přišel o práci, ale polštář, aby mohl hledat práci novou. Rádi bychom věřili, že důvodem není šetření prostředků,“ řekl Středula.

Současná pravidla platí teprve krátce

Celá situace má ještě jeden zajímavý politický rozměr. Vyšší podporu prosadila během minulého volebního období vláda Petra Fialy a při hlasování ji podpořilo také ANO. Proti tehdy fakticky vystupovala především SPD, jejíž poslanci se zdrželi, stejně jako jediný poslanec ANO. Nová pravidla navíc začala platit teprve letos. Jejich cílem bylo usnadnit lidem změnu zaměstnání, rozhýbat pracovní trh a současně pomoci firmám získávat nové zaměstnance. Současná vláda nyní míří opačným směrem a chce čerstvě zavedený systém znovu upravit. Zda skutečně ušetří plánovaných 4,5 až 5 miliard korun ročně, však bude záležet především na tom, jestli návrh vůbec projde Sněmovnou.

Zdroj: iDNES.cz