David Hampl
1 února, 2019

Také patří do skupiny těch zaměstnanců, kteří si nemohou přispat, jelikož musí vstávat velmi brzy? A to z důvodu, že musí vyrazit do práce? Pokud ano, je třeba vědět, že vědci zjistili, že brzká pracovní doba není vůbec dobrá. Není to jenom váš osobní pocit spojený s tím, že se vám prostě nechce vstávat. Nyní se objevily i jasné argumenty, proč je to skutečně špatně. Z toho také plyne i konkrétní hodina, která ukazuje na to, jaký čas je ten pravý. Tím má být 10:00. Cokoliv před tímto časem je špatné. Cokoliv nastane po něm, to je naopak dobré.

Proč začít pracovat až později?

Pokud vás zajímají konkrétní důvody spojené s tím, proč je toto špatně, můžeme se na ně samozřejmě podívat. Souvisí s tím, že lidské tělo má takzvaný cirkadiánní rytmus. Pokud je narušený, je to pro organismus špatně, jelikož může být nadměrně a jinak zatěžován. Tento rytmus je v těle každého člověka doslova zakódovaný. Je spojený s hormonální tvorbou, je spojený s udržováním hladiny energie, stejně jako je spojený s mozkovou aktivitou. A právě tím, že začínáte pracovat příliš brzy tento stanovený rytmus narušujete. Začínáte být aktivní v době, kdy po vás vaše tělo chce, abyste byli ještě v klidu. Tím tělo vyvedete z rovnováhy a na vás to má negativní následky.

Je třeba řídit se podle těla, nikoliv hodin

Na základě výzkumů se dospělo k závěru, že náš denní režim by se neměl řídit podle hodin, ale měl by se řídit podle toho, jak je organismus lidského těla naprogramován a podle toho, jak funguje. Proto práce před desátou není úplně ideální, jelikož tím jsou běžné naprogramované procesy výrazně narušovány.

Realita ve firmách bývá jiná

Bohužel musíme říci, že pokud jde o současnou realitu ve firmách, tak zde se na denní režim člověka příliš nehledí. To proto, že většina firem využívá takzvaného 8 hodinového dne, který začíná už v 8 ráno. Kde se pracuje na směny, tam se začíná dokonce už v 6. A to je od desáté hodně daleko. Tento režim byl přitom zaveden v minulosti, kdy se na zdraví lidí příliš nehledělo a hlavním cílem byla produktivita práce. Tedy snaha vyrobit co nejvíc a tak nechat zaměstnance, aby pracovali doslova neustále.

Britská škola jako příklad

Daná teorie a daný výzkum byl dokonce ověřený v praxi. Daná zjištění nejsou aplikovatelná nutně jenom na práci jako takovou, ale jsou aplikovatelné i na studium. A tak jedna britská škola posloužila jako příklad. Jedna třída byla vybrána k tomu, aby se její start vyučování posunul až na 10 hodin. toto trvalo nějakou dobu a poté přišlo na řadu vyhodnocení.

Vesměs šlo o samá pozitiva. Žáci byli plní energie, jelikož se ráno mohli déle vyspat. Byli tak mnohem spokojenější a milejší na učitele. Dále došlo k tomu, že ve škole odváděly mnohem lepší výkony po celé vyučování, od začátku do konce. Stejně tak se ukázalo, že i výsledky testů byly výrazně lepší, než při srovnání s předchozím obdobím, kdy se každý musel učit už od 8:30. Tímto byla tato teorie jasně potvrzena.

Jak vypadá realita?

Stačí nahlédnout do jakékoliv firmy nebo školy. Ráno zde najdeme mnoho lidí, kteří jsou nepříjemní, podráždění a unavení. Nic se jim nechce, jejich nálada je na bodu mrazu a bez dávky kávy a energy drinků se neobejdou. To vše jenom proto, že začínají pracovat v době, kdy jim tělo říká, že by ještě měli spát.

Sdílejte článek