Odchod moderátora a dýdžeje Luďka Hrzala ve věku pouhých 60 let zasáhl řadu jeho přátel a bývalých kolegů. Zvlášť emotivně na něj zavzpomínal Leoš Mareš, pro kterého Hrzal nebyl jen známou tváří z rádia. Právě on totiž sehrál důležitou roli v okamžiku, který později zásadně ovlivnil Marešovu kariéru. Smutná zpráva přichází navíc v době, kdy se populární moderátor vyrovnává s další bolestnou ztrátou blízkého člověka.
Těžký boj skončil
Luděk Hrzal dlouhé čtyři roky bojoval s leukemií, která nakonec ukončila jeho život v pouhých šedesáti letech. Lidé z jeho okolí věděli, že čelí vážnému onemocnění a jeho zdravotní stav se nevyvíjí dobře, přesto zpráva o jeho smrti jeho přátele a kolegy hluboce zasáhla. Známý dýdžej a moderátor spojil velkou část své profesní dráhy s rádiem Evropa 2, kde se během let potkal s řadou osobností českého éteru. Ani během dlouhé léčby přitom neztrácel kontakt s lidmi, kteří mu byli blízcí, a podle vzpomínek přátel se snažil žít naplno až do posledního období svého života.
Mareš přišel o kamaráda
Pro Leoše Mareše znamená Hrzalův odchod další mimořádně bolestnou událost. V krátkém období totiž přišel už o druhého člověka, se kterým ho spojovalo nejen rádio, ale také osobní přátelství. Po smrti Patrika Hezuckého ve věku 55 let nyní oplakává také Luďka Hrzala. Oba muži patřili k lidem, kteří výrazně zasáhli do jeho profesního i soukromého života. Hrzal však sehrál v Marešově kariéře mimořádnou roli už v době, kdy dnešní televizní a rozhlasová hvězda teprve hledala cestu k velkému rádiu a rozhodovala se, zda vůbec zkusí štěstí na Evropě 2.
Zobrazit příspěvek na InstagramuReklama
Osudový krok do rádia
Mareš otevřeně přiznal, že bez Hrzalova vlivu by možná nikdy nenašel odvahu udělat krok, který nakonec změnil celou jeho kariéru. Na svého zesnulého kamaráda proto zavzpomínal velmi osobními slovy. „Nebýt Luďka Hrzala, asi bych neměl tu drzost jít se zeptat na tu velkou Evropu, jestli bych tam nemohl vysílat. Takže na Evropě 2 jsem díky Luigimu. Nikdy mu to nezapomenu. Změnil mi celý život,“ vyznal se Leoš Mareš. Právě působení na Evropě 2 se později stalo jedním ze základních kamenů jeho mimořádně úspěšné kariéry a Hrzal tak nepřímo ovlivnil další desítky let jeho profesního života.
Čtyři roky s nemocí
Hrzal sváděl s leukemií dlouhý a vyčerpávající boj, který trval přibližně čtyři roky. Do léčby se zapojila také jeho vlastní rodina a mimořádně silný krok udělala jeho dcera, která mu darovala kostní dřeň. Naděje na zlepšení tak dlouho zůstávala, nemoc však nakonec získala převahu. Přesto se moderátor nesnažil před svými nejbližšími úplně uzavřít. Ještě na jaře dokázal společně s kamarády a kolegy oslavit své kulaté narozeniny v Letenském zámečku. Setkání dostalo po jeho smrti úplně jiný význam a pro mnohé z přítomných dnes představuje jednu z posledních výrazných společných vzpomínek.
Přátele si držel blízko
Ani ve chvílích, kdy mu zdravotní stav komplikoval běžný život, Hrzal nepřerušil vazby s lidmi, které měl rád. Když už se necítil na běžné společenské akce, přátelé za ním přicházeli domů. Nechtěl se před okolím úplně skrývat a podle vzpomínek lidí, kteří ho znali, zůstával v kontaktu se svými dlouholetými kamarády a kolegy. Právě takové okamžiky dnes získávají pro jeho blízké mimořádnou hodnotu. Hrzal totiž během své rozhlasové kariéry vytvořil řadu vztahů, které přetrvaly mnoho let poté, co se jejich profesní cesty rozešly.
Vzpomínka od Moniky
Na Luďka Hrzala zavzpomínala také první manželka Leoše Mareše Monika Marešová, která ho znala právě z prostředí Evropy 2. Jejich cesty se protínaly už v devadesátých letech, kdy rádio zažívalo období, na které řada tehdejších kolegů dodnes vzpomíná. Po Hrzalově smrti zveřejnila Monika vzpomínkovou fotografii pořízenou u jeho lůžka a připojila k ní krátký, ale silný vzkaz „Navždy s námi.“ Snímek připomněl, že vztahy vzniklé před mnoha lety v rozhlasovém prostředí nezůstaly pouze pracovní záležitostí, ale u některých lidí přerostly v dlouholetá přátelství.
Vzkaz do hudebního nebe
Hrzalova smrt vyvolala reakce i mezi dalšími známými osobnostmi, které s ním spojovala práce, hudba nebo dlouholeté přátelství. Moderátor Miloš Pokorný se s kolegou rozloučil způsobem, který připomněl také Hrzalovu velkou vazbu na hudební svět. „A teď už funkový a bluesový nebe!“ vzkázal zesnulému. Právě hudba patřila k významným součástem Hrzalova života a kariéry. Smuteční vzkazy jeho přátel proto nepřipomínají pouze známého rozhlasového moderátora, ale především člověka, který dokázal ovlivnit své okolí a v případě Leoše Mareše dokonce zásadně nasměrovat další profesní cestu.
Stopa která nezmizí
Příběh Luďka Hrzala po jeho smrti připomíná, jak zásadní dopad může mít jeden člověk na život někoho dalšího. Mareš dnes patří mezi nejznámější české moderátory, přesto sám nezapomněl připomenout, kdo mu kdysi dodal odvahu zaklepat na dveře velkého rádia. Z nenápadného rozhodnutí následně vyrostla kariéra, která pokračovala v rádiu, televizi i na největších tuzemských pódiích. Pro Mareše proto Hrzalova smrt nepředstavuje pouze odchod někdejšího kolegy. Ztratil člověka, kterému podle vlastních slov vděčí za rozhodnutí, jež změnilo celý jeho život, a právě tato vzpomínka zřejmě zůstane jednou z nejsilnějších.
Zdroj: Blesk.cz
