Andreje Babiše znovu vtáhla mezinárodní politika do ostrého světla reflektorů a tentokrát to není nic příjemného. V následujících řádcích se podíváme na to, proč jeho slova o válce na Ukrajině převzali ruští představitelé, jak je využili ve svůj prospěch a proč se proti tomuto výkladu ostře ohradili ukrajinští lídři i západní média. Článek odhaluje souvislosti, které se v rychlých zprávách často ztrácí, a ukazuje, jak snadno se politický výrok může stát součástí cizí propagandy.

Chvála z Kremlu jako varovný signál

Andreje Babiše zaskočila nečekaná pochvala z Ruska, která vyvolala silné emoce nejen v Česku, ale i v zahraničí. Ruský vyjednavač Kirill Dmitrijev totiž veřejně ocenil jeho vyjádření k válce na Ukrajině a okamžitě ho začal šířit na sociálních sítích. Babiš v televizním pořadu uvedl, že mírová dohoda byla na jaře 2022 velmi blízko, ale údajně ji zmařila návštěva tehdejšího britského premiéra Borise Johnsona v Kyjevě. Tato slova se okamžitě stala municí pro ruskou propagandu, která dlouhodobě tvrdí, že konflikt prodlužuje Západ z vlastního zájmu.

Výrok který převzala propaganda

Dmitrijev Babišova slova převzal a doplnil vlastním komentářem, v němž tvrdil, že „existoval zájem na tom, aby konflikt pokračoval“. Ruská strana tak využila českého premiéra jako zdroj, který měl potvrdit jejich dlouhodobý narativ. Nešlo přitom o náhodu, ale o pečlivě vybranou část výroku, která zapadla do připraveného scénáře. V ruském podání se Babišovo vyjádření proměnilo v důkaz, že Ukrajina nebyla pánem svého rozhodování a že mír údajně zmařily západní mocnosti.

Vytržené citace a polopravdy

Do celé kauzy Rusko zatáhlo i bývalého ukrajinského vyjednavače Davida Arachamiju, jehož slova z roku 2022 Dmitrijev rovněž citoval. Použil však jen krátký úryvek rozhovoru, který se mu hodil do kontextu. „Když jsme se vrátili z Istanbulu, Boris Johnson přijel do Kyjeva a řekl, abychom nic nepodepisovali a prostě bojovali,“ uvedl tehdy Arachamija. Zcela ale chybělo jeho další vysvětlení, že Ukrajina v té době ani žádnou dohodu podepsat neplánovala, jak upozornil deník The Guardian. Právě toto vynechání zásadně mění význam celé výpovědi.

Zelenskyj se ostře ohradil

Ukrajinské vedení se proti podobným tvrzením opakovaně vymezilo. Prezident Volodymyr Zelenskyj několikrát zdůraznil, že rozhodnutí o pokračování války bylo výhradně v rukou Ukrajiny. „Existovalo několik ultimát a já s nimi nikdy nesouhlasil,“ uvedl k tehdejším ruským požadavkům. Jasně také odmítl, že by ho Boris Johnson nebo kdokoli ze Západu k něčemu nutil. „Není to logické. Od čeho přesně nás měl odradit?“ dodal řečnicky a tím ruský výklad celé situace zcela rozmetal.

Britský premiér a mýtus o zákulisí

Také Boris Johnson se vůči těmto tvrzením dlouhodobě vymezuje. Označil je za součást ruské propagandy, která má odvést pozornost od skutečných příčin konfliktu. Deník The Guardian upozornil, že Kreml opakovaně pracuje s tzv. historkou o Johnsonovi, aby vytvořil dojem, že Ukrajina odmítla mír na příkaz Západu. Tento příběh se pravidelně vrací v ruských médiích a nyní ho nečekaně posílila i slova českého premiéra, byť v jiném kontextu.

Babiš jako oblíbený terč chvály

Nejde přitom o první případ, kdy ruští představitelé Babiše veřejně chválí. Už v minulosti se o něm pozitivně vyjadřoval ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který ho zařadil po bok Roberta Fica a Viktora Orbána. „Jsou to pragmatičtí lidé, nejsou proruští, ale prostě promaďarští, proslovenští, pročeští a myslí na své občany. Nechtějí vyzývat své občany, aby obětovali své děti kvůli podpoře nacistického kyjevského režimu,“ prohlásil Lavrov. Taková slova z Moskvy však v Evropě zní spíše jako varování než jako pochvala.

Nálepky agent Kremlu a další reakce

Po volebním vítězství Andreje Babiše v říjnu se v ruských médiích objevily ještě ostřejší titulky. Server Argumenty i fakty ho označil za „agenta Kremlu“ a státní deník Izvěstija dokonce napsal, že nastal čas „vyškrtnout Českou republiku ze seznamu rusofobních zemí“. Tyto reakce ukazují, jak pozorně Moskva sleduje českou politiku a jak ochotně využívá výroky západních politiků pro své vlastní cíle. Celá kauza tak znovu otevírá otázku, jakou odpovědnost nesou veřejné osobnosti za to, jak jejich slova rezonují daleko za hranicemi země.

Zdroj: Novinky.cz