Pavel Žák, muž, jehož jméno možná mnoho lidí nezná, ale jehož písničky zná každý Čech, zemřel v neděli v Praze. Bylo mu 85 let. Odchod textaře, skladatele a rozhlasového režiséra potvrdil jeho syn Přemysl Žák. Za desetiletí práce stihl Žák napsat přes 1300 písňových textů – a hned několik z nich se zapsalo do zlatého fondu české populární hudby.
Holky z naší školky, Duhová víla a stovky dalších
Nejznámější Žákovou vizitkou zůstávají Holky z naší školky – hit, který Stanislav Hložek a Petr Kotvald zpopularizoval natolik, že ho dodnes znají i generace, které v době jeho vzniku ještě nebyly na světě. Právě Hložek na zprávu o textařově smrti reagoval silnými slovy: „Pavel Žák byl výjimečný textař a člověk, takzvané staré gardy textařů. Napsal nám náš největší hit Holky z naší školky a ještě pár dalších textů. Patřil k absolutní textařské špičce. Uměl napsat hluboké a emočně silné šansony, ale také neuvěřitelně chytlavé a hravé megahity. Nikdy nezapomenu.“
Žák psal především pro Hanu Zagorovou – z jejich spolupráce vzešly písně Asi, asi, Diskohrátky, Duhová víla, Zima, zima, zima nebo Maluj zase obrázky, u níž byl zároveň autorem hudby. Pro Petra Rezka napsal například Přátelství. Pracoval ale i se jmény jako Karel Vágner, Zdeněk Merta nebo Aleš Sigmund.
Píseň, která mu málem zlomila kariéru
Největší odvahu Žák prokázal v roce 1969, kdy s Karlem Černochem napsal Píseň o mé zemi. Ta na Bratislavské lyře získala Zlatou lyru, ale veřejnost ji okamžitě četla jako otevřenou reakci na sovětskou okupaci Československa v srpnu 1968. Komunistická cenzura skladbu záhy zakázala. Karel Černoch dostal zákaz vystupování a Pavel Žák přišel o místo v Československém rozhlasu, kde působil jako režisér, dramaturg a scenárista.
Propuštění z rozhlasu bylo tvrdou ranou – Žák tam totiž nestál za mikrofonem, ale budoval rozhlasové pořady. Jako autor a hudební režisér stál za programy Houpačka, Koncert Mikrofóra, Junior 30 a Junior večerník. Byl také dramaturgem a zvukovým režisérem na Světové výstavě 1967 v Montrealu.
Začínal v Rychnově, zakončil na AMU
Pavel Žák se narodil 28. srpna 1941 v Rychnově nad Kněžnou. Studoval na AMU v Praze obor harmonie a skladba. Po škole nastoupil jako učitel a metodik Ústředního domu pionýrů a mládeže Julia Fučíka v Praze, kde navázal spolupráci s Jaroslavem Jakoubkem. Společně psali pro Karla Hálu, Hanu Hegerovou nebo Evu Olmerovou – a to byl teprve začátek. Od roku 1963 Žák texty nepřestával psát.
Helena Vondráčková: jeho texty byly krásné, ale obsáhlé
S Pavlem Žákem spolupracovala po celou svou kariéru i Helena Vondráčková. Ta svůj vztah k jeho tvorbě popsala upřímně: „Odchod Pavla Žáka mě rozesmutněl, protože jsem s ním spolupracovala na mnoha písních. Pravda je, že vždy byly hodně dlouhé. Pokaždé mi chvíli trvalo, než jsem se jeho texty naučila, jelikož byly obsáhlé, ale zato krásné.“
Hana Hegerová, Marie Rottrová a Karel Černoch – to jsou další jména, která se k Žákově práci vážou. Sám žánr, ve kterém se pohyboval, označoval jako pop-šanson. Psal ale i hudbu pro televizní filmy a divadelní inscenace a vydal básnické sbírky pro děti i dospělé s názvy Žákajda a Kalamajky.
Medaile od Zemana a šestidiskový Supraphon
Stát Pavla Žáka ocenil poměrně pozdě. V roce 2021 mu tehdejší prezident Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy za přínos kultuře a umění. Ke stejnému výročí – osmdesátinám – vydal Supraphon šestidiskový průřez jeho tvorbou, který mapuje léta 1967 až 2014. Skoro pět dekád hudební práce na jediné sadě.
Pavel Žák byl pohřben v Praze. Zůstávají po něm písničky, které generace Čechů znají nazpaměť – a to je odkaz, jaký si přeje málokdo, ale jen málokdo si ho také zaslouží tak jako on.
Zdroje: ct24.ceskatelevize.cz, super.cz, ceskenoviny.cz
