Práce na oddělení neonatologie je velmi náročná. Lékaři, zdravotní sestry a další odborný personál zde bojuje dvacet čtyři hodin sedm dní v týdnu za život předčasně narozených nebo nemocných novorozenců, kteří by bez patřičné péče neměli šanci přežít. První dny, týdny, někdy měsíce tráví v inkubátoru a potřebují podporu přístrojů, a hlavně školených zaměstnanců. Renee Hendrixová je andělem, který na tomto oddělení pracuje a udělá pro své malé svěřence naprosto vše. Po letech měla šanci se s nimi potkat, jak setkání dopadlo?

Předčasně narozená miminka

Všichni rodiče doufají, že se jim narodí krásné zdravé miminko. V průběhu těhotenství ale může dojít k různým zdravotním obtížím, v některých případech dojde k předčasnému porodu. Běžné těhotenství trvá 40 týdnů. Když se narodí miminko dříve, než nastane 37. týden, považuje se za předčasně narozené. Lékaři však bojují o život i miminek, která se narodí ve 24. týdnu těhotenství, některá specializovaná pracoviště se pokouší zachraňovat už od 22. týdne těhotenství, kdy jsou však miminka extrémně nezralá.

Anděl pro děti i rodiče

Právě na takové jednotce intenzivní péče pro nejmenší pracuje Renee, která je zdravotní sestrou celý svůj profesní život. Vzhledem ke svým letitým zkušenostem pracuje v nejvytíženější části neonatologie, kde se bojuje o každý nádech miminek, která jsou velká jako dlaň dospělého člověka. Renee dává všem nedonošeňátkům maximum, je neskutečně spolehlivá a zkušená, ale také nesmírně empatická. Nadto svou práci dělá s nevýslovnou láskou, i to je důvod, proč s novorozenci tráví veškerý čas a dělá vše pro jejich záchranu.

Čtěte také: Profesor z Harvardu je obviněný z krádeže úlomků UFO

Maminka Renee

Renee není pro miminka zdravotní sestrou, ale maminkou, náhradním rodičem, který se o předčasně novorozené stará, protože je tato péče zapovězená vlastním rodičům. Pro miminka je andělem, který nad nimi bdí a je s nimi v prvních chvílích jejich těžkého začátku. Po dosažení určité váhy a zlepšení zdravotního stavu tito svěřenci odcházejí, Renee zůstává, což je pro ni čas velmi bolestného loučení. O to větší radost měla, když se po letech se svými „miminky“ setkala a nechyběly fotky, na kterých je ona se svými pacienty. Dojetí nebralo konce, stejně jako upřímné slzy při objímání s velkými dětmi, které žijí jen díky ní.

Zdroj: abc7.com