Kdo žil v uvedené době, ten si s námi jistě zavzpomíná na to, jaké to bylo. A kdo ne? Ten bude dost možná kroutit hlavou. Bude říkat, že v té době nešlo žít, ale může i namítat, že daná doba byla v něčem lepší. Necháme na vás, jak se rozhodnete. Co bylo na této době unikátní?

Bezpečnost se neřešila

Když se sedlo do auta, tak tam nebyli ani bezpečnostní pásy, tak tam nebyly ani airbagy. Nic z toho se jednoduše neřešilo. Stejně tak se neřešila ani bezpečnost různých obalů od nebezpečných výrobků. Byl na nich jednoduchý uzávěr, který mohl otevřít kdokoliv. Také se příliš nezamykalo a byly i dveře, které zámky vůbec neměly. Kdo jel na kole, neměl přilbu. Tu měli snad jenom závodníci.

Dětské hry byly plné rizika

Jakého? Bylo jich mnoho. Po domácku vyrobená vozítka na jízdu z kopce, dospělá kola u malých chlapců, různé dřevěné „motokáry“ bez brzd, ale i mnoho dalšího. A v zimě? Klasické dřevěné sáňky, které dokázaly vyvinout enormní rychlost s nulovou možností brzdit, nebo je ovládat. i to bylo unikátem předchozích let.

Čtěte také: Rozdělila paletu na 3 kusy a vytvořila zajímavou vychytávku. Na své zahradě ji nyní můžete mít i vy sami

Neměřil se čas, ani se nezjišťovala poloha

Kdo byl dítě a byl venku, ten často neměl vůbec pojem o čase. Hodinky děti nenosily a mobily ani neexistovaly. Správný čas jít domů nastal, až když se setmělo a rozsvítila se ulice pouličním světlem. kde děti celý den byli, to rodiče často nevěděli. Prostě byli venku. Smartphone, nebo třeba GPS náramek, to v té době ještě nebylo ani ve vývoji.

Výchova byla drsná

Žádná hyperaktivita, žádná svobodná výchova, ale jasné dělení dětí na vychované a nevychované. Kdo byl v druhé skupině a něco provedl, neočekával žádné promluvy do duše, ale výprask hodný jeho činu. A to v první řadě doma. Pokud došlo k fyzickému trestu ve škole, nikdo se neodvážil říci to doma. Dostal by ještě více, za to že měl průšvih. S dnešní dobou nesrovnatelné.

Hygiena byla cizí slovo

Pro děti rozhodně. Pilo se z jedné společné lahve, jedlo se špinavýma rukama, co spadlo na zem, to se jenom ofouklo. Zkrátka a jednoduše když byl hlad a žízeň, neřešilo se, co člověk dostane. Moc se toho nekupovalo. V partě se šlo ke kamarádovi který bydlel nejblíže a jeho rodiče udělali automaticky svačinu. Pokaždé to bylo jinde. Byla to samozřejmost dětí, ale i nepsaná povinnost rodičů.

Interiér sloužil jenom ke spánku

kdy byly děti doma? Jenom, když šly spát, nebo bylo venku ošklivě. To ale nebyla žádná televize, herní konzole, počítač, tablet, nebo hudební přehrávače, mobily a další věci. Hrály se společenské hry, nebo posloužily kovové či dřevěné hračky.

Komunikace byla jasná

Kdo chtěl s někým mluvit, ten za ním přišel a řekl mu to. Nebyly žádné sociální sítě. Kdo něco zažil, ten to musel barvitě popisovat osobně. Fotky, nebo dokonce snad i videa samozřejmě také nebyla. i to je jasné.

Nejoblíbenější hry byly různé

Závody na kolech, fotbal, stejně jako hokej v zimě na bruslích a v létě na hřišti. Lezlo se po stromech, kradla se jablka a třešně, zvonilo se na cizí zvonky, běhalo se všude v přírodě a hlavně se hlasitě halekalo. Každá parta měla ve městě svůj revír, který jí patřil. Vymezení byla jasně daná a rodiče to nechápali.

Co na to říkáte?

Žili jste v této době? Pokud ano, co ještě přidáte? A pokud ne, co na danou dobu říkáte? zaujala vás? Co byste zvládli a co naopak vůbec? Podělte se o svůj názor.