Existují tři fáze lásky a různé hormony fungují u každého z nich. Co více, již dříve bylo dokázáno, že změny, kterými prochází náš mozek, když se zamilujeme, jsou srovnatelné s psychickými poruchami. Co se však stane s tělem a uvnitř těla? A proč se nám líbí někteří lidé více než ostatní? Věda má na to odpovědi!

Dnes Vám nabízíme možnost podívat se na těchto 7 zajímavých studií, experimentů a faktů, které Vám povědí více o Vás samotných a poskytnou Vám některé klíčové informace, aby byla Vaše komunikace vůči ostatním mnohem produktivnější.

Texty s tečkou na konci jsou vnímány jako neupřímné a/nebo rozzlobené.

Čtěte také: Toto vás šokuje: Co se na terase stalo a čeho byl otec s dcerami svědky?

Vědci ze Státní univerzity v New Yorku v Binghamtonu s Celia Klinovou (školitel) provedli experiment se 126 studenty. Museli číst dialogy, které sestávaly pouze ze dvou řádků: první byl otázka a druhý se skládal z různých variant odpovědí jako „ano“, „yeah“, „jistě“ a tak dále. Nejdůležitější bylo, zda na konci odpovědi byla tečka. Poté účastníci museli vyhodnotit odpověď dle toho, jak na ně působila. A překvapivě, ve většině případů byly odpovědi bez tečky považovány za upřímnější než ty s tečkou.

V textu nemůžeme používat neverbální signály, jako jsou výrazy obličeje, tón a hlasitost hlasu, a jazyk těla. To je důvod, proč to všechno nahrazujeme imitací textu: velkými písmeny a vykřičníky, když křičíme, nebo když jsme naštvaní, nebo chybné gramatické chyby, když chceme ukázat, že nemáme zájem. Tečka je signálem, že jsme vážní, nebo že konverzace skončila, jak vysvětlil Mark Liberman, profesor lingvistiky. To je důvod, proč se člověk, který používá tečku na konci věty, zdá být rozlobený.

Chováme se lépe, když je to od nás očekáváno.

Podle efektu Pygmalion se chováme s určitými lidmi způsobem, který odpovídá tomu, co si o nich myslíme. Také se lidé chovají způsobem, jakým se očekává.

V jednom z článků Harvard Magazine to vysvětluje sociální psycholog Amy Cuddy: „Pokud si myslíte, že je někdo blázen, budete se k němu chovat způsobem, který vyvolává bláznivé chování,“ říká Cuddy. „A pak říkáte: „Vidíš? Je to blbec!“ Toto je jedno z nebezpečí stereotypů. Když vyvoláváte chování v souladu se stereotypy, které držíte, říkáte si: „Vidíš? Stereotypy jsou správné!“

Pokud znáte toto pravidlo, můžete ho použít ve svůj prospěch a můžete osobu „přinutit“ chovat se tak, jak potřebujete.

Jsme přitahováni k lidem, kteří mají rysy, které se nám líbí, a vlastnosti, které nám chybí.

Toto pravidlo vždy fungovalo, přestože o tom málo lidí opravdu ví. Skládá se ze dvou jednoduchých částí:

• Máme rádi lidi, kteří mají stejné vlastnosti, které se nám líbí.
• Máme rádi lidi, kteří mají pozitivní vlastnosti, které převažují nad vlastnostmi, které nemáme rádi na sobě.

Podívejme se na tento jednoduchý příklad: je tu roztomilá dívka, která se pyšní svým vzhledem, ale nelíbí se jí, že je příliš nejistá. A pak se setká s chlápkem, který je stejně atraktivní, ale je také charismatický a sebejistý. Tak sebejistý, že kompenzuje její nejistotu. Tato kombinace specifických vlastností je pro ni ideální, protože jsou podobné a odlišné najednou, takže se navzájem doplňují.

Jsme více nakloněni důvěřovat cizincům, kteří nám připomínají někoho, kdo kdysi získal naši důvěru.

Skupina výzkumných pracovníků ze Spojených států provedla experiment, ve kterém požádali 29 účastníků, aby si zvolili: buď si nechat 100 dolarů, nebo investovat vše (nebo část) do jednoho ze 3 cizinců na fotografiích. Během různých pokusů si účastníci všimli, že jeden z těchto mužů často sdílel příjmy z investic, druhý z nich občas a třetí z nich velmi zřídka.

Potom začala druhá část experimentu. Účastníkům bylo nabídnuto, že si vyberou partnera pro nový pokus. 4 lidé na fotografiích byly naprosto noví, zatímco ostatní se na fotografiích změnili ve Photoshopu tak, aby vypadali víceméně podobně jako lidé z předchozího experimentu.

V důsledku toho vědci zjistili, že účastníci měli větší pravděpodobnost, že si vyberou někoho, koho si vybrali již předtím a ze kterých měli dobrý dojem. A více než 68 % účastníků odmítlo fotografie lidí, kteří byli alespoň trochu podobní třetímu muži z prvního pokusu, který zřídka sdílel příjmy a nebyl spolehlivý.

Náš mozek dokáže vidět, jak je někdo populární.

Téměř ve všech společenských skupinách je popularita lidí definována jejich společenským postavením a vazbami. Ale jak poznáváme populární lidi, i když se veřejné preference liší od Vašeho vlastního vkusu?

Ve studii, která byla publikována v časopise PNAS, se experti zeptali dobrovolníků, aby odhadli, jak jsou lidé populární podle svých fotografií ze sociálních médií. Ve stejné chvíli byly mozky účastníků skenovány. V důsledku toho vědci zjistili, že některé části mozku jsou velmi aktivní a snaží se odhadnout, jak je někdo populární. Takže zvláštní neuronová síť určuje, jak atraktivní lidé jsou pro druhé. Vyžaduje to emoční odhady a systémy sociálních znalostí.

Líbí se nám, když nás někdo vidí tak, jak chceme být viděni.

Lidé chtějí být vnímáni podle toho, jak o sobě smýšlí. My všichni chceme sdílet naše názory. Tento jev byl mnohokrát testován na různých univerzitách: účastníci s pozitivními i negativními názory na sebe byli požádáni, s kým chtějí komunikovat – lidi s pozitivním, nebo negativním názorem na sebe.

Účastníci s pozitivním názorem upřednostňovali lidi s pozitivním názorem a naopak. Vysvětluje to skutečnost, že lidé rádi komunikují s někým, kdo může poskytnout zpětnou vazbu odpovídající jeho vlastní identitě. Tímto způsobem můžeme cítit, že nás ostatní chápou, takže jsme spokojeni s kvalitou interakce.

Čím symetričtěji člověk vypadá, tím je atraktivnější.

Když vidíte atraktivní osobu, nemyslíme si, že říkáte „Wow, ona je tak symetrická!“ Nicméně mnoho studií ukazuje, že symetričnost člověka skutečně hraje velkou roli v jeho celkové přitažlivosti. Samozřejmě, zcela symetričtí lidé neexistují, protože biologie je nedokonalá. Bylo však prokázáno, že čím je úroveň oxidativního stresu nižší, tím je člověk symetričtější.

Jaké další faktory si myslíte, že hrají roli v tom, jak si vybíráme lidi, kteří se nám líbí a nelíbí? Řekněte nám, co si myslíte o této problematice níže v komentářích!