Fjodor Uglov, chirurg a pozdější zanícený odpůrce alkoholu, se dostal do povědomí veřejnosti ještě během války. V Leningradě zachraňoval životy vojáků zraněných během války, působil jako chirurg a vykonával operace bez anestetik, elektřiny nebo vody, zatímco bomby kolem doslova pršely.

[hana-code-insert name=’google‘ /]V roce 1994 byl zapsán do Guinessovy knihy rekordů jako nejstarší praktikující chirurg na světě. Vynalezl umělé srdeční chlopně a na domácí půdě ho odborníci pokládají za národní poklad v oblasti medicíny. Jeho rady poslouchají všichni. Pracovat přestal ve věku 102 let.

Šokující informace o alkoholu

Vlivem alkoholu na lidské tělo se začal věnovat ještě v roce 1983, kdy napsal první odbornou studii s názvem Alkohol a mozek. Ve studii nemluví jen o tom, že člověk by neměl pít, ale své poznatky podkládá srozumitelnými argumenty, které chápe i laická veřejnost.

Pokud pijete alkohol, dotkne se to každého orgánu ve Vašem těle. „V těle člověka neexistuje nic, co by alkoholem netrpělo!“ varuje odborník. Zejména však mozek a především mozková kůra. Po požití alkoholu mozek oteče, přetíží se a rozšíří se cévy. „Věřte, že to není jev, který se odehrává pouze u alkoholiků!“.

[hana-code-insert name=’google‘ /]Uglov zkoumal mozky lidí, kteří zemřeli na akutní otravu alkoholem. Zjistil, že změny v nervových buňkách a jádru jsou tak výrazné, jako když se někdo otráví smrtelným jedem. Pokud právě teď argumentujete tím, že po jedné sklenici červeného po večeři zemřít nemůžete, měli byste být ostražitější.

Při každé skleničce se přívod kyslíku do mozku pozastaví a pokud v takovém stavu vydrží 5-10 minut, začíná nekróza – nevratná ztráta mozkových buněk. Čím je koncentrace alkoholu v krvi vyšší, tím větší množství mozkových buněk umírá. Při pitvách mozků Uglov zjistil, že většina lidí zemřela právě v důsledku výše uvedeného problému. Lékař v rámci výzkumu zjistil, že drtivá většina z nich byli mírní konzumenti alkoholu.

Změna v mozkových strukturách nastává již po několika letech pravidelného požívání alkoholu. Na aktivním výzkumu se zúčastnilo 20 osob. Tito lidé pili alkohol v běžném množství, několikkrát do týdne si dali skleničku po večeři nebo obědě, při příležitostech si dali tvrdší, nebo více. Až pět z nich získalo již v průběhu roku mozkovou atrofii a duševní úpadek byl vidět už i v běžné konverzaci.

[hana-code-insert name=’Dole‘ /]Kdo je alkoholik?

„Nejvíce mylná je představa veřejnosti, že mozková atrofie se objeví jen u alkoholiků.“ tvrdí Uglov. Když byl v roce 1975 alkohol uznán za drogu, tedy návykovou látku, nikdo si z toho mnoho nedělal. Někteří lidé sice začali pít méně, ale většina nadále prohlašovala, že alkohol je neškodný. Drtivá většina z této většiny se podle lékaře později stala alkoholiky. Pod pojmem alkoholik Uglov rozumí člověka pravidelně konzumujícího alkohol. Veřejnost pod tímto pojmem rozumí člověka, který se denně vrací domů připitý nebo na mol opilý.

Konzumace alkoholu způsobuje v mozku nenávratné změny, které se projevují nejen v jeho funkcích, ale také v lidské duši. Kromě toho, že z alkoholu člověk doslova hloupne, vytrácí se mu z očí i jiskra, kterou měl během aktivního zdravého života. Pokles morálky, lhostejnost, nezodpovědnost za okolí a členy rodiny. Jeden zajímavý výzkum ukázal, že psi byli ke svým opilým majitelům znatelně agresivnější, než když byli střízliví.

A jak jste na tom s alkoholem Vy? My se nad výzkumem Uglova určitě zamyslíme!